Nejen několik desítek nově vzniklých míst na Úřadu vlády či zbytečné zřízení tří nových pozic ministrů, ale třeba i miliony korun za vládní sebeprezentaci, stroj na mytí aut, řezané květiny nebo kávovary.

Argumenty typu, že i přesto, že se výdaje Úřadu vlády rozrůstají v „době krize” o zbytné výdaje, nic podstatného se vlastně neděje, protože jde o rozpočtovou kapitolu, pro státní rozpočet jako celek, drobnou, jednoduše nemohou uspět.

Standardy a vzory, podle nichž se má společnost a její členové v ekonomických otázkách chovat, nastavují vždy především ústřední představitelé exekutivní moci. Říci, že jde vláda Petra Fialy v záležitostech úsporných opatření příkladem, zkrátka nemůže ani její sebezarytější příznivec.

„Činíme nepopulární, avšak nezbytné kroky,” říkává s oblibou český premiér. To však jaksi nehrozí ve vztahu k nim samotným. To jsou ony pověstné signály, které vláda vysílá do společnosti…