To, co nyní předvádí vedení České strany sociálně demokratické, je tragikomedie na pokračování. Je to podraz a zrada nejen na jejich předsedovi Bohumilu Sobotkovi, ale i zrada na voličích, kteří od ČSSD očekávali rázné nastartování obratu k lepšímu. A já se jako občan a řadový volič ptám - co to má znamenat?

Jak si vůbec někdo může necelých 24 hodin po vyhraných volbách dovolit očerňovat svého předsedu? Jak si vůbec může někdo dovolit mu házet klacky pod nohy i přesto, že vyhrál volby? Co to je za aroganci v politice a navíc v levicově orientované politické straně, které občané, kteří byli po celá léta doslova „decimováni“ pravicovými stranami ODS a TOP 09, nakloněni a z řádného uvažování je vyvedl pouze Andrej Babiš, o němž si většina národa myslí, že již má tolik peněz, že nepotřebuje krást a právě proto mu dali svůj hlas. Že je však podstatný rozdíl mezi řízením, byť velké, firmy a celého státu, snad uvažovalo jen několik skutečně přemýšlivých lidí, neboť ostatní opět volili jako stádo „za usmolenou koblihu“.

Podíváme-li se o pár let zpět, můžeme lehce zjistit, že potřebné volební preference nepřinesl ČSSD nikdo jiný, než Miloš Zeman a poté Jiří Paroubek. Oba dva byli vysoce inteligentními, schopnými a pracovitými vůdci, zkušenými politiky s potřebným nadhledem a s důležitou razancí k tomu, aby byli schopni něco kloudného prosadit pro obyčejné lidi práce. A proto si je obyčejní slušní lidé práce zamilovali. Ale co se stalo? Jak se k nim funkcionáři ČSSD a v ní uskupené „stádo“ řady nesoudných a mocichtivých tupců zachovalo?

Miloše Zemana podrazili hned v prezidentské volbě, a to dokonce opakovaně, protože před deseti lety mohl zcela lehce prezidentské volby vyhrát, ale ambiciózní hlupáci, kterými se - ve vidině dát šanci mladým a také ženám – bohužel - sám obklopil, ho podrazili i přesto, že mohli mít svého prezidenta na Hradě, svého předsedu vlády i levicový parlament. Hlupáci. Jinak to charakterizovat nelze. A nyní, v poslední prezidentské volbě, Miloše Zemana podrazili jeho „soukmenovci“ znovu. Místo, aby mu nabídli v prezidentské volbě podporu, delegovali si tam Jiřího Dientsbiera, ml. jen proto, aby se ho zbavili ve vedení ČSSD, kde mohl aspirovat na funkci šéfa, protože mu obyčejní lidé začali fandit.

Obdobně dopadl i Jiří Paroubek, kterého až do „aféry premiéra Grosse“, která „srazila“ ČSSD na pouhých několik procent volebních preferencí, nikdo neznal.