Pan premiér se ve svém nedělním „čau lidi“ na začátku chlubí tím, jak vymyslel reverse charge a prosadil jej v Evropské unii, a naznačuje, že to je hlavní zpráva dne, nikoliv rezoluce k jeho konfliktu zájmů.

Což je třeba uvést na pravou míru, nebo chcete-li, zamezit nedorozuměním. To, že se pan Andrej Babiš opakovaně staví do role vrchního bojovníka proti daňovým podvodům (i když je zároveň trestně stíhán pro dotační podvod a on či jeho firmy čelí podezřením na daňové delikty), už je takový evergreen, ale i tak mrzí, když tato mystifikace přejde do lži.

Pan premiér samozřejmě žádný reverse charge nevymyslel, tento systém zde byl už dávno předtím, než se vůbec pan Babiš stal politikem. Jen v České republice byla jeho tuzemská obdoba schválena již v roce 2011, nemluvě o tom, že v Evropské unii byl režim reverse charge, jako možnost pro potírání některých podvodů, zaveden mnohem dříve. Ani jeho prosazení není žádným velkým vítězstvím pro Českou republiku, nemluvě o slibech o jeho brzkém zavedení. Abychom mohli tzv. generální reverse charge v České republice zavést, museli bychom Evropskou unii přesvědčit, že naše dosavadní opatření proti daňovým únikům v boji proti karuselovým podvodům nefungují. Pan Babiš i ministerstvo financí (hlavně ústy paní ministryně Schillerové) se už léta chlubí tím, jak je například kontrolní hlášení efektivní a jak již vymýtilo karuselové podvody v České republice. To ovšem těmto podmínkám odporuje (a to je pouze jedna z nich). Vypadá to tedy, že buď se pan Babiš chystá presentovat nepravdu o svých opatřeních nyní, a nebo lhal, když dříve říkal, že jeho opatření jsou úspěšná. Nepřesností vychází z úst pana premiéra povícero a ohledně vhodnosti či nevhodnosti tohoto systému bychom mohli dlouze polemizovat. Je totiž přinejmenším sporné, zda takováto dočasná změna, nesoucí spolu jak náklad pro poplatníky, tak i riziko rozšíření jiného typu podvodů, dává v podmínkách naší země smysl.