Obě tyto pravicí ustanovené polarity spojit a toto spojenectví uhájit před pravicovými útoky, které by je mělo rádo rozdělené! Tuto rozdělenost si dnes lidé na demokratické levici nemůžou dovolit. Bude nutné, aby se v této chvíli oba tábory vzpamatovaly a v této kritické chvíli, potlačily vášně a hledaly vzájemné porozumění a potřebný kompromis.

V zásadě je to rozepře mezi konzervativním a progresivním táborem. Z hlediska posouzení dnešní situace je nutné upřesnit pojem konzervativismus. Konzervativním zde nerozumíme něco z tábora židokřesťanského konzervativismu, který je nám v současné době mainstreamovými médii předkládán, jako ten jediný správný konzervatismus. Mluvíme tu o o konzervativismu materialistickém, o kterém se vlastně vůbec nic zásadního nepíše, ačkoliv je v národě většinový.

Tento materialistický konzervatismus je k naší škodě v zásadě obsazen pravicovým uvažováním a jeho levnými triky, jako třeba pravičáky praktikovaný primitivní antikomunismus, který je, bohužel, v našich podmínkách vztahován i na demokratický socialismus. Bohužel tyto teze mnohdy zastávají lidé, kteří kdysi volili sociální demokracii, aby se posléze se přesunuli k populistickému zdánlivě levicovému hnutí Andreje Babiše. Liberálně konzervativní média je nazývají pojmem „levicový volič“, ačkoliv tito voliči o demokratické levici téměř nic neví a když přece něco, tak jen to, co si zapamatovali ještě ze staré komunistické propagandy a nebo z té porevoluční rádoby pravicové, které vůči demokratické levici postupují často ruku v ruce. Ani vládám, na kterých byla ČSSD v polistopadovém období účastna, se s touto mentalitou nedařilo nic moc udělat a často se jí tedy nadbíhalo , hledal se s ní potřebný kompromis v zájmu znovuzvolení, a tím se postupně více a více tato „pragmatická ignorance“ dostala i do vedení strany.