„Je dobře, že se snížilo celkové množství dotací. Jižním státům je potřeba pomoci, ale forma úvěrů je lepší variantou, než nalít do problémových ekonomik ohromné množství peněz formou dotací,“ říká k celkovým závěrům summitu Petr Fiala, předseda ODS. K dílčím, ale zásadním parametrům dodává:
„Česká republika bude moci čerpat necelých 36 miliard eur. Je povinností této i budoucích vlád připravit podmínky, aby finance byly využity efektivně. Musí pomoci obnově zasažené ekonomiky a zároveň k modernizaci, vývoji vyspělých počítačových technologií a umělé inteligence, které ČR zařadí mezi nejúspěšnější státy světa. Těch 42 miliard korun navíc, které Andrej Babiš označuje za hlavní úspěch, je po rozpočítání do 7 let jen drobnými v porovnání s půlbilionovým schodkem, který jeho vláda připravila jen pro letošek.
Druhým bodem, kde vidíme problém, je zřízení vlastních zdrojů příjmů EU v podobě daní. Nyní se jedná o daň na nerecyklovatelné plasty, leteckou a námořní dopravu, digitální daň nebo daň z finančních transakcí. Otevíráme Pandořinu skříňku společných daní, které budou úplně mimo kontrolu naší vlády a zhorší celý systém daní dopadajících na občany a firmy.
Posledním a zcela zásadním neúspěchem je absence jakýchkoliv zpráv o vyjednání akceptace jádra jako čistého zdroje. O této oblasti premiér mlčí, i když jej k vyjednání zavázala usnesením Poslanecká sněmovna. Závěrečná zpráva summitu naopak hovoří o zřízení fondu pro Litvu, Slovensko a Bulharsko na financování odstavení jejich jaderných elektráren.“
Europoslanec a místopředseda ODS Alexandr Vondra k závěrům summitu uvádí: „Je dobře, že členské státy dosáhly dohody. Bez uklidnění trhů by brzy došlo k ohrožení eurozóny i integrity celé EU, na což by Česká republika jako otevřená proexportní ekonomika doplatila. Konkrétní parametry víceletého rozpočtu a fondu obnovy ale moc nadějí nevzbuzují. Výsledek je pro ČR nevýhodný a premiér jako vyjednavač selhal. S textem souhlasil, aniž by vyjednal cokoli z toho, k čemu ho před odjezdem zavázala Poslanecká sněmovna. Nespravedlivý klíč, který zahrnuje pro nás dlouhodobou nezaměstnanost, zůstal v původní navržené podobě pro léta 2021-22, kdy má být utraceno 70 % prostředků Fondu obnovy. ČR sice získala navíc v kohezních fondech 1,5 mld. eur, ale zároveň o 2 mld. eur přišla kvůli krácení prostředků Fondu spravedlivé transformace, které mají řešit důsledky dekarbonizace v nejvíce postižených regionech. To se v českém případě dotkne Moravskoslezského, Ústeckého a Karlovarského kraje. A konečně se premiér zřejmě ani nepokusil vyjednat zařazení jádra mezi čisté zdroje, resp. získat souhlas Evropské komise se státní pomocí při výstavbě nových jaderných bloků.“
Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV