Vážené dámy, vážení pánové,

jak už jsem uvedl u prvního čtení, tato novela o realitním zprostředkování do očí bije tím, jak nepokrytě hájí zcela evidentní zájem části realitních firem a snaží se poškodit zbytek. Navrhovaná novela zákona vede zcela jasně k omezení konkurence na trhu tím, že zabetonovává stávající stav. Ti, kdo už v byznysu pracují, se fakticky změny bát nemusí. Ale novela ztěžuje přístup na trh novým uchazečům o práci realitního makléře. Požadavek na vysokoškolské vzdělání, potažmo maturitu plus tři roky praxe či rekvalifikační kurz zakončený zkouškou, povede k zamezení vstupu nových lidí do této branže, což ve výsledku znamená, že realitními makléři zůstanou stávající makléři, u kterých postačí, že jsou realitními makléři delší dobu bez ohledu na jejich kvalitu.

Dnes už je zřejmé, které firmy za změnu zřejmě lobbují. Jsou to zahraniční firmy, které pracují v České republice na principu franšízy. Jejich makléře v malých městech a regionech ohrožují drobné místní realitní kanceláře, a proto je třeba jim znepřístupnit na maximum vstup na trh. Vadí jim samozřejmě i velké české firmy, které ovšem nepracují na principu franšízy, ale mají standardní zaměstnance. Zatímco malé okresní realitky se snaží vláda omezit zjevně nesmyslnými kvalifikačními omezeními, tak v případě velkých českých firem na to jdou přes takzvanou úschovu, kterou realitním kancelářím nově zákon zakazuje. Franšízové firmy ji totiž už dlouhodobě většinou raději svěřují notářům, protože jejich pobočky jsou vlastně z centra těžko kontrolovatelné firmičky, a mateřská firma nechce ručit za peníze, které jejich franšízové pobočky mají v rukou. Opačně jsou na tom české firmy, které mají vlastní zaměstnance. Ty za peníze svěřené klienty do úschovy ručí. To, že je spravují, má několik výhod. Je to levnější než notářská či advokátní úschova. A je to samozřejmě byrokraticky méně náročné. A samozřejmě to urychluje jejich práci a obchod. To vše je samozřejmě ku prospěchu klienta.

Pochopitelně tady mají zcela jistě vlivnou lobby notáři a advokáti. Nejde totiž o malé peníze. Odhadem jde o víc než dvě miliardy korun. Realitní úschova je obvykle zdarma. Advokátní, notářská nebo bankovní úschova je zpoplatněna. A nejsou to malé částky. Realitní úschova je byrokraticky méně náročná a obchodně rychlejší. Vše řeší jeden subjekt, který zná celý proces. Argument, že advokáti jsou důvěryhodnější subjekty za účelem úschovy kupních cen, neobstojí. V historii vidíme řadu kauz, kde finanční prostředky zpronevěřili advokáti i notáři. Navíc vedle realitních kanceláří na trhu působí řada dalších firem v jiných oborech, k jejichž činnosti také logicky patří nakládání s velkými finančními obnosy klientů, což se týká mimo jiné developerů, ale i dalších subjektů. V neposlední řadě platí, že klient má mít právo se sám rozhodnout, komu své peníze svěří, toto za něho nemá rozhodovat stát.