Okamura (SPD): Rozhodovat o zemi má nejvyšší právo ten, komu patří

05.11.2019 20:17 | Zprávy

Projev na 35. schůzi Poslanecké sněmovny 5. listopadu 2019 k návrhu na vydání ústavního zákona o celostátním referendu

Okamura (SPD): Rozhodovat o zemi má nejvyšší právo ten, komu patří
Foto: Hans Štembera
Popisek: Tomio Okamura

Vážené dámy a pánové.

Vítám, že se po dlouhé době na program Sněmovny dostal návrh zákona o referendu. Je to výsledek dlouhodobého tlaku mě i hnutí SPD. Bohužel ale všichni tady víme, že cesta k přijetí tohoto zákona je za současného složení Sněmovny a Senátu v podstatě nemožná. Senát totiž jakýkoliv zákon o referendu přímo odmítá. A takto nám to také bylo řečeno na společné schůzce se Senátem.

A některé sněmovní strany, samozřejmě vyjma SPD, se shodly pouze na vykastrované verzi, která v podstatě občanům neumožní hlasovat o nejdůležitějších otázkách. Je vidět, že ani po tolika letech se politici, a to jak noví, tak i staří, nepoučili, a možnost, aby občané rozhodovali o svých věcech stále blokují, i když dnes kupodivu právě prostřednictvím zákona o referendu. Musím říct, že se nic nezměnilo od časů, kdy prezident Masaryk marně bojoval za demokracii švýcarského typu. Elitářské partaje v parlamentu tehdy i dnes měly a mají stále stejný názor, že občanovi vláda nad jeho zemí nepatří a patří do rukou stranických šéfů. Samozřejmě s tím my v SPD nesouhlasíme.

Československá ústava sice s referendem počítala, ale právo lidu hlasovat bylo velmi omezené. Zamítlo-li Národní shromáždění vládní návrh zákona, mohla vláda vypsat referendum, nechat ho schválil občany. Právo občanů přímo hlasovat tenkrát o volbě a odvolání poslanců dávala Ústava Československé socialistické republiky. To zmiňuji jen proto, že krom toho, že přímá demokracie funguje v obrovské části světa, tak není úplně neznámý fenomén v českých zemích. Zákon o referendu platí prakticky v celé EU, s výjimkou tří zemí. Kromě naší republiky je to Belgie a Kypr. Obě země děsí referendum o rozdělení země mezi jejich národnostní menšiny. Co děsí třicet let české politiky, také není záhada. Je to vláda lidu.

Mezi požadavky občanů v revolučních dnech po 17. listopadu byla přímá demokracie, a to jak zákon o referendu, tak i přímá volba a odvolávání politiků a dokonce i šéfů státních podniků. Mocenská klika kolem Václava Havla si samozřejmě ze všeho nejméně přála demokracii. cílem bylo předání moci jedněch elit druhým. A tak všechny sliby v tomto směru byly následně porušovány. Jako první zmizela ze stolu přímá volba prezidenta, protože tehdy hrozilo, že by vyhrál Dubček a ne Havel. To vše je dobré vidět, aby nám bylo jasno, proč tu referendum není vítané. A když už ho Okamurovci vydupali ze země, pak je třeba ho napsat tak, aby v praxi nefungovalo. To v podstatě je ten takzvaný kompromisní návrh, na kterém se dohodly jiné strany než SPD a samozřejmě polovina jiných sněmovních stran vůbec referendum ani nechce od začátku, dokonce žádnou variantu.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Proč EU řeší tresty za znásilnění?

Nemám nic proti zpřísnění, ale neměl by si to každý stát řešit legislativně sám? Proč mám dojem, že se EU plete do vnitřních záležitostí států čím dál víc? Kde končí její kompetence? Proč neřešíte třeba nelegální migraci, s kterou jste od voleb nepohnuli?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Piráti: Vláda selhala, občané mají právo na moderní služby

23:08 Piráti: Vláda selhala, občané mají právo na moderní služby

Od dnešního dne platí odklad účinnosti tzv. digitální ústavy, tedy zákona o právu na digitální služb…