Vážené dámy a pánové.
Vítám, že se po dlouhé době na program Sněmovny dostal návrh zákona o referendu. Je to výsledek dlouhodobého tlaku mě i hnutí SPD. Bohužel ale všichni tady víme, že cesta k přijetí tohoto zákona je za současného složení Sněmovny a Senátu v podstatě nemožná. Senát totiž jakýkoliv zákon o referendu přímo odmítá. A takto nám to také bylo řečeno na společné schůzce se Senátem.
A některé sněmovní strany, samozřejmě vyjma SPD, se shodly pouze na vykastrované verzi, která v podstatě občanům neumožní hlasovat o nejdůležitějších otázkách. Je vidět, že ani po tolika letech se politici, a to jak noví, tak i staří, nepoučili, a možnost, aby občané rozhodovali o svých věcech stále blokují, i když dnes kupodivu právě prostřednictvím zákona o referendu. Musím říct, že se nic nezměnilo od časů, kdy prezident Masaryk marně bojoval za demokracii švýcarského typu. Elitářské partaje v parlamentu tehdy i dnes měly a mají stále stejný názor, že občanovi vláda nad jeho zemí nepatří a patří do rukou stranických šéfů. Samozřejmě s tím my v SPD nesouhlasíme.
Československá ústava sice s referendem počítala, ale právo lidu hlasovat bylo velmi omezené. Zamítlo-li Národní shromáždění vládní návrh zákona, mohla vláda vypsat referendum, nechat ho schválil občany. Právo občanů přímo hlasovat tenkrát o volbě a odvolání poslanců dávala Ústava Československé socialistické republiky. To zmiňuji jen proto, že krom toho, že přímá demokracie funguje v obrovské části světa, tak není úplně neznámý fenomén v českých zemích. Zákon o referendu platí prakticky v celé EU, s výjimkou tří zemí. Kromě naší republiky je to Belgie a Kypr. Obě země děsí referendum o rozdělení země mezi jejich národnostní menšiny. Co děsí třicet let české politiky, také není záhada. Je to vláda lidu.
Mezi požadavky občanů v revolučních dnech po 17. listopadu byla přímá demokracie, a to jak zákon o referendu, tak i přímá volba a odvolávání politiků a dokonce i šéfů státních podniků. Mocenská klika kolem Václava Havla si samozřejmě ze všeho nejméně přála demokracii. cílem bylo předání moci jedněch elit druhým. A tak všechny sliby v tomto směru byly následně porušovány. Jako první zmizela ze stolu přímá volba prezidenta, protože tehdy hrozilo, že by vyhrál Dubček a ne Havel. To vše je dobré vidět, aby nám bylo jasno, proč tu referendum není vítané. A když už ho Okamurovci vydupali ze země, pak je třeba ho napsat tak, aby v praxi nefungovalo. To v podstatě je ten takzvaný kompromisní návrh, na kterém se dohodly jiné strany než SPD a samozřejmě polovina jiných sněmovních stran vůbec referendum ani nechce od začátku, dokonce žádnou variantu.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Článek obsahuje štítky
Okamura , referendum , sněmovna , SPD , 35. schůze , 5.11
autor: PV
jmenování premiéra
Dobrý den, sledoval jsem vás včera na CNN, kde jste se vyjadřoval k tomu, koho by prezident měl nebo neměl jmenovat premiérem. Jestli o tom rozhoduje prezident, tak k čemu jsou volby? Neměl by na základě výsledku dostat vítěz šanci sestavit vládu? Protože jestli ne, tak jsou podle mě zbytečné. A jes...
Další články z rubriky

22:14 Farský (STAN): Ve střední Evropě posilují antievropské a antiukrajinské síly
Komentář na svém veřejném facebookovém profilu k postoji k Ukrajině ve střední Evropě.
- 20:16 Mádlová (ANO): Piráti slibují modré z nebe. Připomeňme si fakta o nich
- 20:06 Hejtman Holiš: Žádám prezidenta o veto školského zákona
- 18:02 Rajchl (PRO): Pokud uspějeme, od totalitního kyjevského režimu se distancujeme
- 16:14 Schillerová (ANO): Moc v ČR mají lobbisté bank, zbrojařů a energetických gigantů, ne Fiala
- 14:12 Turoňová (Stačilo!): Na Krétu a Gavdos se valí tisíce migrantů