Vážení přátelé, milé dámy a pánové,

na nový rok bývá zvykem zhodnotit rok uplynulý a předeslat nějakou vizi do budoucna. Ideál je trocha kritiky do minula a optimismus do budoucna. Dovolte mi být trochu větším optimistou po všech stranách. Vím, že vše, co se událo v roce 2018, nebylo ideální. Zažili jsme dokonce i několik hodně smutných tragédií - od teroru až po důlní havárii. Život je někdy krutý. Na straně druhé, i když jsme mnoha neštěstím zabránit nedovedli, troufám si vidět světélka na konci tunelu. Tam, kde se tragédie dají minimalizovat větší odpovědností odpovědných, tam se přece jen zvětšuje naděje na nápravu a lepší zítřky. Ne proto, že by si to většina z odpovědných opravdu upřímně přála, to bohužel ne, ale atmosféra ve společnosti zhoustla natolik, že politici, a vůbec ti, co řídí náš svět, se stále více učí naslouchat svým zaměstnavatelům, tedy prostým občanům.

Bezesporu se zvyšuje nervozita a agresivita mnohých novinářů a takzvaných „lepšolidí“, ale i to je příznak agónie, ve které se loučí se svou neomezenou mocí. Komentátor České televize, jistý odsloužilý politik a pseudofilozof, ihned po prezidentském vánočním projevu na Štěpána pana prezidenta pokáral. Jednak za to, že si dovolil kritizovat ty, co chtějí vládu sestavovat z ulice a také to, že nepředstavil vize do budoucna.

Myslím, že naopak tento lepšočlověk a jemu podobní nepostřehl, že šlo jen o vlídnou laskavost v čase vánočním. Budoucnost nevyvolených pseudoletit je totiž pochmurná. V celé Evropě sílí volání po demokracii - tedy po politickém systému založeném na přímé demokracii, ve kterém má poslední slovo občan, nikoliv pan Kroupa, Dienstbier, Kalousek, nebo Sobotka.

Pro nás ostatní to znamená daleko více než jen to, že v budoucnu budeme skutečně ve své zemi vládnout. Ono to v praxi znamená, že už to nebude tak jednoduché, aby stát okrádal slušné a pracující občany, zvyšoval jim daně, nebo naopak okrádal důchodce, policisty, vojáky, učitele, nebo zdravotníky.