Vážené dámy a pánové, smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii, které přezdíváme fiskální pakt a kterou tady předkládá vláda Andreje Babiše v demisi, je další krok k přibližování České republiky do eurozóny a ke společné rozpočtové politice Evropské unie. To, co v praxi přináší, je ztráta suverénních států nad svými rozpočty. Naše hnutí SPD proto bude hlasovat proti této smlouvě. Obávám se však, že jiné parlamentní strany nás přehlasují a tuto smlouvu prosadí, jelikož ji Babišova vláda prosazuje. A jsou tady ve Sněmovně i další strany, které prosazují přijetí eura v České republice. My v SPD to odmítáme.

V debatě o paktu bychom neměli hovořit o tom, jakou prý přináší rozpočtovou kázeň a jak by se nám to asi hodilo. Ano, aby naše vlády hospodařily hospodárně, chceme, věřím, všichni. A tak to pojďme společně prosazovat. Jenže k tomu není třeba fiskální pakt z Evropské unie. Všichni víme, že jakékoliv úmluvy či pakty přece nepomohly Řecku, Itálii, ani Španělsku či Portugalsku. Jen je dotlačily k falšování hospodářských výsledků. K tomu, abychom hospodařili správně, potřebujeme slušnost, rozum a vymahatelnou odpovědnost těch, co s veřejnými penězi hospodaří, tedy zavést v prvé řadě principy přímé demokracie včetně přímé hmotné odpovědnosti.

Pokud jde o principiální řešení státních rozpočtů, po léta navrhujeme švýcarský model, takzvanou dluhovou brzdu, tedy dlouhodobě vyrovnaný rozpočet, kdy je samozřejmě možné pružně reagovat například na hospodářské cykly dočasnými deficity, ale s povinností je vyrovnávat v čase prosperity. Tato vláda je v demisi, ale i když v demisi nebude, tak se vládní strana, tedy hnutí ANO, zavázala, že nás nebude tlačit do eura. Nyní tady ale vláda předkládá návrh ve zcela opačném trendu, tedy předpřipravuje půdu směrem k zavedení eura. Já za SPD říkám, že než přijmeme jakékoliv dohody, které vedou k euru, vyjasněme si, zda ho chceme. My v SPD a většina občanů ho nechce.