Součástí této snahy byly Články 42 až 46, které ustanovují rámec pro vznik Euroarmády. O tom jak hnutí ANO toto podporuje zde. Doposud byly tyto články „jen na papíře” a proto nešlo o žádnou hrozbu naší suverenitě – jenže PESCO toto všechno mění.
Článek 42 LS jasně říká, že „Společná bezpečnostní a obranná politika je nedílnou součástí společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU”. Jenže to může být v naprostém protikladu k zájmům a politice ČR. Příklad? Zatímco ČR podporuje Izrael, EU v čele s Francií naopak rády podporují islámskou teroristickou organizaci Hizb-alláh. Francouzské tanky chránily Hizb-alláh proti Izraeli a EU si vymyslela fiktivní „rozdělení Hizb-alláhu na politické a vojenské křídlo” aby nemusela omezit miliony EUR plynoucí z EU k islamistům. Jak přitom řekl Hassan Nasralláh, kdyby EU označila celý Hizb-alláh za teroristickou organizaci, „zdroje našeho financování by vyschly a zdroje morální, politické a materiální podpory by byly zničeny.”
To není vše. Ač EU tvrdí opak, PESCO nepokrytě snaží vytvořit Euroarmádu a v dlouhodobé perspektivě vytlačit NATO na okraj. Na oficiálních stránkách (ZDE) to říká jednoznačně: je „vyvrcholením integračních snah Junckera” volajícího po Euroarmádě, důraz na NATO je prý „alibi”, „časy se změnily, logika NATO První již není relevantní”, PESCO se liší od stávajícího CSDP tím, že zavádí „nedobrovolnost”, „závaznost” (ZDE) a změnu národních procedur použití i výstavby armád (ZDE).
To vše je dlouhodobý plán: LS totiž sice neochotně „uznává závazky některých členských států uskutečňujících svou společnou obranu v rámci NATO” – ale pouze za podmínky, že ony závazky vůči NATO „jsou v souladu se společnou obrannou politikou EU vytvořenou v tomto rámci”! Proto chce PESCO nahradit NATO v roli garanta „společné obrany EU”. A nejen to: chce duplikovat všechny přínosy NATO a Alianci konkurovat. Příklad? Armádám EU chybí nákladní letectvo. NATO proto před lety zřídilo Dopravní Velitelství Aliance a nakoupilo vlastní letouny C-17, které členské státy sdílí. PESCO ale slibuje založit konkurenční, duplicitní Dopravní Velitelství PESCO a nakoupit Airbusy A-400.
Nikdo se ovšem neodváží PESCO kritizovat, aby snad neurazil členské státy či Brusel. Dokonce ani NATO, které se PESCO zcela nepokrytě snaží nahradit a vyštvat z EU tím, že mu sebere primární misi obrany Evropy a zduplikuje všechny přínosy NATO, čímž je učiní nadbytečným a nepotřebným, se neodváží kritiky a naopak si našlo pozitivum „zvýšených investic do obrany”. Dokumenty okolo PESCO jsou přitom úmyslně mnohoznačné: na jednu stranu jasně hovoří o vzniku Euroarmády, Článcích 42 až 46 a diktátu Unie do organizace i procedur národních armád, ale pro své apologety obsahuje řadu výroků o „dobrovolnosti” a „uznávání důležitosti NATO”. Nenechme se zmást: oficiálním cílem je aktivace Článku 42.2 LS a vytvoření Euroarmády jakmile na to všichni ministři členských států kývnou. Pak již nebude cesty zpět.
Jak ale konstatoval klasik, veškerá moc EU spočívá na tom, že členské státy nutí právně přijmout všeliké regulace (např. aktuální zbraňová, nebo v roce 2018 má přijde EU regulací REACH, z které má obrovské obavy většina malých a středních chemických firem). Císař je nahý a EU vedení se dost možná děsí toho, že tváří v tvář destruktivním dopadům se nějaký členský stát „zabejčí” a prostě odmítne nařízení EU implementovat. Pokud EU nemá vlastní donucovací aparát, vlastní euroarmádu kterou by mohla „neposlušný” členský stát donutit k poslušnosti pohrůžkou silou, je bezzubá. Jenže PESCO je první krok k tomu, aby se z tohoto „pokud” stalo „dokud” a Článek 42 to jasně říká.
Otázka pak zní – Chceme to?
Naše vláda na ní už bohužel odpověděla a do paktu vstoupila. Uvidíme, co na to vláda nová.
Svobodní prosazují, že NATO (i přes chyby, kterých se dopustilo) a ne EU má být základním pilířem naší obrany. Duplikace odpovědností povede k více zmatkům a stane se spíše slabinou než posilou naší obrany.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
