Připomeňme si, že A. Babiš vede vládu hnutí ANO bez důvěry sněmovny již 175 dní a má šanci se dostat až k dvěma stům dní svého mandátu bez toho, že by mu sněmovna vyjádřila důvěru. A. Babiš čelí nepříjemné situaci. Vlastně nikdo z těch, řekněme tradičních politických stran s výjimkou komunistů, nechce vstoupit do vlády s trestně stíhanou osobou. A tak se v zásadě dlouhé měsíce udržuje situace, která má jasně neústavní charakter: Zemi vede vláda bez důvěry parlamentu.

Nyní se čeká již jen na to, jak dopadne hlasování, respektive vnitrostranické referendum v rámci sociální demokracie. Zda členové ČSSD rozhodnou ve vnitrostranickém referendu o vstupu do Babišovy druhé vlády či nikoliv. Zákulisní informace zatím naznačují, že v referendu je schopno vedení ČSSD, respektive předseda strany Hamáček a jeho první místopředseda Zimola, získat pro vládní účast ČSSD potřebnou většinu členů. Pokud to nebude jen o několik hlasů, a já věřím, že to může být většina výraznější, může toto hlasování přispět k dílčí konsolidaci ČSSD. Pokud by výsledek byl velmi těsný, což ovšem nepředpokládám, ČSSD ve vládě a zejména mimo vládu by byla zdrojem tenzí Babišovy koaliční vládní většiny. Tato většina ovšem nebude v parlamentu skutečnou většinou, neboť komunisté podpoří tuto vládu jaksi z pozice nevládní strany. Je otázka, zda toto může trvat celé tři a půl roku do konce volebního období, zejména pokud komunisté zjistí (a to je dost reálná představa), že jim utíkají voliči, neboť v nich již nevidí stranu protestu (momentálně mají podle průzkumů necelých 7 % podpory). To by komunisty donutilo dříve nebo později, pokud jim dramaticky klesnou volební preference, k ukončení podpory vládě. A pak by nastaly, jak říkají Američané, nové sázky. Nejspíše by se vytvořila situace, jejímž jediným řešením by byly mimořádné volby…