První velkou legislativní iniciativou nové vlády je nový stavební zákon. Vnímáte právě stavební legislativu jako tu nejakutnější, kterou je třeba změnit?
A z jakých důvodů?
Jednoznačně ano. Současná podoba stavební legislativy v kombinaci s nevyhovující strukturou veřejné správy v oblastech stavebního řízení a územního plánování a zcela katastrofálním průběhem a výsledkem digitalizace stavebního řízení je jedním z hlavních zdrojů a důvodů naprosto nedostatečné nabídky cenově dostupného bydlení. Je třeba to urychleně změnit.
Zaznívá kritika, že zákon, který má stavební proces zjednodušit, je sám velmi komplikovaný a s jeho nastudováním budou mít problém i někteří specialisté. Jako člověk, který se na přípravě osobně podílel: nešlo to přece jen formulovat jednodušeji?
To si nemyslím. A nedomnívám se ani, že předkládaná novela je přespříliš složitá. Naopak, dotýká se skutečně jen těch oblastí, které je třeba bezodkladně změnit. Co je možná pro laika leckdy opravdu složité, je terminologie stavebního práva a některé pojmy, kterým rozumějí spíše jednotliví oboroví specialisté a aktéři stavebního řízení.
Ale všechny změny jsou podrobně vysvětleny ve zvláštní části důvodové zprávy novely, a navíc již cca měsíc jako předkladatelé pořádáme schůzky se zástupci asociací a skupin, kterých se změny budou nejvíce týkat: s hejtmany, starosty, tajemníky obecních úřadů, architekty, projektanty atd.
A ještě mezi prvním a druhým čtením novely ve Sněmovně vznikne prostor pro případné drobné úpravy a změny, jejichž potřeba vyplyne např. právě z těchto konzultací.
Podle mnohých jde proti dosavadní koncepci územního a stavebního řízení o „revoluci“. V čem spatřujete nejzásadnější změny?
Touto novelou dochází k zásadní změně charakteru, podoby a organizační struktury veřejné správy v oblastech územního plánování a stavebního řízení. Tyto dvě oblasti budou napříště striktně odděleny.
Územní plánování je svěřeno do výhradní samostatné působnosti obcí, měst a krajů – bude tedy ve výlučné kompetenci samospráv, které si budou samy rozhodovat o podobě svého území a svých územních plánů. S tím, že menším obcím s tím bude pomáhat stát – metodicky, právně i finančně.
Naproti tomu oblast stavebního řízení (povolování staveb) bude vyčleněna z dosavadní přenesené působnosti obcí a krajů (výkon státní správy na místní úrovni) a zcela převedena do klasické podoby státní správy.
Vznikne tedy centralizovaná státní stavební správa v podobě státního Úřadu rozvoje území, který vznikne na bázi dosavadního Dopravního a energetického stavebního úřadu a který bude mít svá krajská pracoviště a také územní pracoviště na úrovni tzv. obcí s rozšířenou působností – včetně případných dalších detašovaných pracovišť na území těchto obcí, pokud jde o lidnaté regiony, regiony, kde se staví více apod.
Důležité je i to, že se odpovědnost za kvalitu a správnost stavebních projektů přenáší na jejich předkladatele, autorizované osoby (inženýry, projektanty, architekty) s „kulatým razítkem“, což celý proces opět zásadně zrychlí, protože úředníci budou kontrolovat de facto pouze formálně právní náležitosti žádostí a nebudou, dovedeno do důsledků, překreslovat v projektu sklon střechy – a hlavně se nebudou bát rozhodnout, aby sebe sama neohrozili, což se dnes často děje.
A velmi důležitým krokem je odklad spuštění „nové“ digitalizace stavebního řízení o tři roky, protože termín stanovený bývalou vládou na 1. 1. 2028 byl zcela nerealistický a způsobil by jen další obrovské problémy v agendě povolování staveb a vytvořil by neskutečný tlak na stavební úředníky, které by vystavil dalšímu neskutečnému stresu.
Psali jsme:
Byla v koalici na této podobě stavebního řízení shoda? A očekáváte podporu i od opozice, která se může hodit třeba při schvalování v Senátu?
Ano, mezi stranami nové vládní koalice panuje na této předloze absolutní shoda. Vychází to z podobných programů a priorit vládních stran a hnutí v této oblasti a také z toho, že v „politickém týmu“, který v rámci nové koalice na novele pracoval a jedná o ní se samosprávami a dalšími aktéry stavebních a územně plánovacích procesů, jsou perfektní vztahy.
Tento tým tvoří kromě mé osoby a kolegyně Marie Pošarové z SPD ještě Vojtěch Krňanský z Motoristů sobě a za hnutí ANO jsou tam zastoupení poslanci Barbora Rázga a Robert Králíček, europoslankyně Klára Dostálová a nová ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová, která je naprosto vynikající.
V novém zákoně se územní řízení zcela odděluje od toho stavebního i institucionálně. Bude jej řešit jiný úřad. V čem to podle vás bude přínosné?
Toto uspořádání zásadně urychlí stavební řízení, protože se bude rozhodovat podle jasné, přehledné a závazné metodiky po celém státě stejně a předvídatelně a rovněž zde bude absolutní zastupitelnost zaměstnanců. Pokud onemocní stavební úředník např. v Benešově, v případě potřeby převezme na potřebnou dobu jeho agendu kolega např. z Vlašimi.
Zatímco nyní, když na obci onemocní nebo odejde pracovník stavebního úřadu, často se povolování staveb na měsíce zastaví.
Tato změna rovněž uleví obcím (zejména těm malým) v tom smyslu, že již nebudou muset stavební úřady zřizovat a v mnoha případech i částečně financovat, protože státní příspěvek na výkon státní správy tuto agendu v mnoha případech ani zdaleka nepokrývá a obce ji musejí doplácet ze svého.
Naopak nyní, když budou chtít, zůstane územní pracoviště nového centrálního stavebního úřadu (Úřad rozvoje území) v jejich budově – ale nyní už jako „samostatná jednotka“, která ještě navíc bude platit do obecního rozpočtu tržní nájemné.
Samotné stavební řízení má probíhat před centralizovaným stavebním úřadem, což má zajistit heslo „jeden úřad, jedno razítko“. Jak ale bude zajištěno, aby toto razítko bylo uděleno úředníkem, který bude obeznámen?
Finálnímu spuštění nového systému bude předcházet cca dvouletá přípravná fáze, jejíž součástí bude i intenzivní edukace budoucích zaměstnanců státního stavebního úřadu – včetně detailních školicích procesů, seznamování s jednotnou metodikou, šablonami rozhodnutí pro jednotlivé typy případů apod.
A kromě toho budou mít pracovníci na nejnižších stupních nového úřadu permanentní podporu a servis celého nového úřadu napříč republikou.
Co jsou pro vás nejzásadnější procesy, které urychlí stavební řízení a zamezí průtahům, které jsme sledovali v minulosti?
Jednoznačně centralizace stavebního řízení do jednoho celorepublikového úřadu a jeho zásadní zjednodušení, kdy budou jasné lhůty a přehledná hierarchická kontrola a zastupitelnost úředníků.
Dalším důležitým faktorem pak bude integrace tzv. dotčených orgánů do tohoto procesu, kdy o vydání stavebního povolení bude skutečně meritorně rozhodovat pouze jedna instituce, která k tomu bude mít veškeré nástroje a možnosti.
Zákon zavádí stavby hromadného bydlení, jsou vedeny jako veřejný zájem. Co to znamená legislativně, v čem konkrétně to urychlí výstavbu?
Zejména v tom, že bytová výstavba bude mít v procesu územního plánování – i následného stavebního řízení – naprostou prioritu a přednost.
Tím, že územní plánování přechází do plné samostatné působnosti obcí, už de facto nebude možné, aby změnu územního plánu ve prospěch bytové výstavby jakýkoli aktér (včetně ekologických aktivistů či památkářů) zablokoval či znemožnil – a prakticky totéž bude platit v procesu stavebního řízení.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Souhlasíte s poslancem Doležalem?
