Jednoduše lze charakterizovat představu britské premiérky zhruba takto: Chceme dál bezcelní zónu s EU, ale pokud jde o volný pohyb peněz a kapitálu, to už si zařídíme sami a na volný pohyb osob z EU v Británii zapomeňte. Tento přístup lze charakterizovat jedině jako: Být chytrý pro sebe. Britové si chtějí vybrat to, co je pro ně nejvýhodnější a případné „výhody“ pro Evropskou unii prostě nepřipustí. I k tangu je ale potřeba dvou. Stejně tak k tomuto britskému postoji. Pokud by měl být akceptován, tak by tím hlupákem byla EU. A Britové by byli velcí chytráci, ale na úkor všech dalších dvaceti osmi států EU.

Mayová je ve velmi složité situaci. Její strana je v pohledu na brexit silně rozdělena. Část jejích poslanců chce tvrdý brexit, tedy odchod z EU bez jakékoliv dohody. To znamená, že okamžikem odchodu Británie z EU by došlo k oboustrannému zavedení dovozních cel. Nechápu, proč jsou konzervativní poslanci, kteří tvrdý brexit navrhují, tak klidní. To by mohlo velmi negativně dopadnout na britský obchod a tedy na celou britskou ekonomiku. Mayová ale nemůže kývnout ani na návrhy, které směřují k opakování referenda o setrvání Británie v EU. Podle některých průzkumů by se dnes téměř tři pětiny občanů Británie vyslovili pro setrvání v EU. A samozřejmě, že takováto kardinální změna postoje toryů - tedy umožnit opakování referenda - by je poškodila v blížících se parlamentních volbách. Vedla by ke ztrátě významné části euroskeptických hlasů. Kromě toho T. Mayová bude čelit také hrozbě rozpadu Velké Británie, pokud přežene neshodu s EU. To bude špatným signálem zejména pro občany Severního Irska, kteří si již zvykli na nestřeženou hranici se Svobodným Irskem a také pro Skoty.