Oxidy uhlíku se na hemoglobin v krvi váží až 200krát rychleji než kyslík. Řeč je o CO – oxidu uhelnatém, který produkují všechny plynové karmy a další spotřebiče, a ohroženi tak jsou potencionálně všichni, kteří se pohybují v prostorách, kde se podobné zařízení nachází. Proto je s problémem začít co nejdřív něco dělat.

Tichý zabiják CO si každoročně v České republice vyžádá až 150 lidských životů a přibližně desetkrát tolik lidí skončí v péči lékařů. Ne vždy se takoví lidi podaří zcela úspěšně vyléčit z otravy organismu, často si pacienti odnášejí trvalé následky.

Typický případ mi připomněla v dopise paní Jana Morávková, kamarádka studentky zemědělské univerzity, která po otravě CO v malém pražském bytě zemřela i přes veškerou péči lékařů letos na jaře. Paní Morávková se v dopise ptá, zda by nemohla být legislativně zakotvena povinnost detektorů CO v každém bytě, kde se plynové spotřebiče používají. Na první pohled se zdá toto řešení být snadné, museli bychom je ale lidem nařídit. Takový proces ovšem v sobě skrývá spletitou síť povinností.

Osobně bych začala osvětou. Ostatně, i tento článek má být její součástí. Nejsnadnější a nejlacinější opatření máme všichni na dosah – větrat často prostory s plynovými spotřebiči. Přesto, že jsme si nebezpečí otravy CO všichni vědomi, málokdo pomýšlí na to, že by se tragická událost mohla stát právě jemu.