Ten má za cíl obnovu hospodářství po pandemii a transformaci české ekonomiky směrem k udržitelnému, modernímu a konkurenceschopnému hospodářství pro 21. století. Česká vláda má plán předložit už za měsíc Evropské komisi, dosud však dokument nezveřejnila a nedala k dispozici ani pro připomínky opozice. Piráti, Starostové a další strany demokratické opozice proto iniciovali dnešní jednání, při němž apelovali na to, aby se vláda zaměřila především na rozvoj technologií a ekonomiku s přidanou hodnotou.
„Máme obrovskou příležitost ekonomicky posunout Českou republiku směrem k době postcovidové, podobně jako se tomu stalo třeba v poválečném období díky Marshallově plánu. Cílem Národního plánu obnovy není zalátat díry ve veřejných rozpočtech ani platit mandatorní výdaje anebo přihrávat dotace vybraným hráčům už zastarávajících odvětví. Cílem toho plánu naopak je připravit naši ekonomiku na budoucí výzvy a vložit prostředky do perspektivních odvětví, která budou nabízet pracovní místa ještě po roce 2050,“ komentoval na schůzi plán předseda Pirátů Ivan Bartoš.
„Požadujeme, aby vláda plán co nejdříve zaslala do řádného připomínkového řízení, vypořádala připomínky parlamentu, nevládního a soukromého sektoru, samospráv a dalších dotčených subjektů a následně se celý plán znovu projednal ve Sněmovně,“ uvedl poslanec František Kopřiva.
Piráti už v prosinci zaslali premiéru Andreji Babišovi a vicepremiéru Karlu Havlíčkovi svůj návrh a nabídli pomoc se sestavováním plánu. Níže naleznete připomínky, které vládě adresovali.
Česká pirátská strana
Komentář Pirátů a STAN k jednotlivým komponentám Národního plánu obnovy:
Investice do digitalizace státní správy by podle Pirátů a STAN měly vést k lepší propojenosti informačních systémů a k přístupnějším službám státu pro občany. Současnou verzi digitalizačních komponent 1.1 Digitální služby občanům a firmám/ a /1.2 Digitální systémy státní správy považujeme za neambiciózní, bez reálné vize a bez konkrétních návrhů na změnu existujících procesů. Z velké části jde jen o obnovu stávajících systémů.
V rámci investic do kyberbezpečnosti požadujeme větší důraz na posílení role Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. Jinak hrozí, že bude docházet k neefektivním investicím do předraženého, v horším případě nefunkčního softwarového zabezpečení.
Komponentu 1.3 Digitální vysokorychlostní sítě považujeme za kvalitní a potřebnou a požadujeme zachování navržené alokace.
Měla by být snížena alokace do komponent 1.4 Digitální ekonomika a společnost, která nedostatečně vysvětluje investiční potřebu České republiky a zvýhodnění leteckého průmyslu, případně by tato komponenta měla být výrazně přepracována.
Požadujeme dodržení plánované alokace do oblasti kultury, ale komponenta 1.6 Rozvoj kulturního a kreativního sektoru nemá být vedena pod pilířem 1, jelikož se nejedná o digitalizační projekty.
V dopravních komponentách požadujeme prioritizaci železnice, elektrifikace hromadné dopravy ve městech a cyklostezek. V případě elektromobility by investice měly mířit do infrastruktury, která je dostupná všem (například do veřejných dobíjecích stanic) a ne pouze firmám. V případě, že budou komponenty tímto směrem upraveny, souhlasíme i s navýšením celkové alokace dopravních komponent.
V případě investic do vodíku je klíčové specifikovat s využitím jakého vodíku se počítá. V případě, že má jít o vysokoemisní vodík z koksárenského plynu (tzv. šedý vodík), nevidíme v takovýchto projektech ekologický význam a žádáme jejich vyškrtnutí.
Z komponenty 2.6 Ochrana přírody a adaptace na klimatickou změnu by měly být vypuštěny invazivní zásahy do krajiny jako jsou betonové vodní nádrže, které nejsou vhodným adaptačním opatřením. Ty by měly být nahrazeny investicemi do pozemkových úprav jako jsou mokřady, tůně nebo protierozní meze, které stejný problém řeší efektivněji, levněji a výrazně méně invazivně.
Komponenta 2.7 Cirkulární ekonomika a recyklace a průmyslová voda by se měla rozšířit na cirkulační řešení pro širokou veřejnost, nejen pro soukromé firmy. Sem spadají například tzv. re-use centra nebo projekty pro recyklaci komunální odpadní vody.
Vítáme školskou komponentu 3.1, jejímž cílem je reforma kurikula s důrazem na rozvoj informatického myšlení a digitálních kompetencí. Komponenta by však měla cílit také na obory s odborným zaměřením (SOŠ), které v současnosti zahrnuty nejsou. Vítáme i projekt fondu pro poskytování IT vybavení znevýhodněným žákům. Otázka ale je, co bude s těmito projekty po ukončení podpory z EU.
Oblast rozvoje dalšího vzdělávání a celoživotního učení v komponentě 3.2 zcela opomíjí střední školy, které jsou v současnosti mnohdy poskytovateli dalšího vzdělávání. Komponenta by měla být zaměřena také na rozvoj školních poradenských služeb a kariérového poradenství.
V komponentě 3.3 Modernizace služeb zaměstnanosti a rozvoj trhu práce požadujeme navýšení prostředků na rekvalifikace zaměstnanců, zejména ve strukturálně postižených regionech, a na podporu částečných úvazků. Hradit z prostředků Fondu obnovy výplatu důchodů považujeme za nesmysl.
V komponentě 4.1. Systematická podpora veřejných investic požadujeme, aby maximum prostředků této komponenty šlo přímo dotčeným subjektům na přípravu projektů a nikoliv na navyšování personálních kapacit na ministerstvu pro místní rozvoj.
V komponentě 4.2 Podpora investic v průmyslu a podnikání navrhujeme výrazné snížení alokace a omezení okruhu žadatelů na malé a střední podniky do 250 zaměstnanců.
V pilíři 5 Výzkum, vývoj a inovace navrhujeme navýšit alokaci do inovací v oblasti životního prostředí a na projekty s mezinárodní spoluprací, které v současnosti tvoří pouze malou část pilíře.
Z peněz alokovaných pro oblast zdravotnictví požadujeme financování reformy psychiatrické péče a navýšení alokace pro tento účel. Dostupnost odborné péče o duševní zdraví je na našem území jeden z velkých deficitů a je nezbytné zajistit dostupnost psychologické pomoci pro zdravotníky i pro všechny občany ČR, kteří dnes čelí nesmírnému tlaku.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
