Premiér Babiš: Byť počasí neovlivníme, musíme zajistit dostatek vody

Přestože je Česko aktuálně zasypáno bohatou sněhovou pokrývkou, která postupně doplňuje nejenom naše přehrady, ale i stavy podzemních vod, 21% území ČR je stále postiženo půdním suchem a 50% mělkých vrtů stále vykazuje stav silného až mimořádného sucha. Jedná se zejména o vrty na Moravě, s výjimkou horských oblastí, a v Polabí. Zatím není jasné, zda nás i v roce 2019 nečeká další ze suchých roků, které zažíváme v posledních letech. Prvním vodítkem a startovací pozicí pro odhad možného vzniku sucha bude konec zimy a tání sněhu. To se v půdě a podzemních vodách doplňují zásoby vody. Vedle toho je pro boj se suchem klíčová i adaptace na sucho a připravenost státu na krizové situace. Ministr životního prostředí Richard Brabec proto svolal na druhé jednání odborníky z Národní koalice pro boj se suchem, aby společně zhodnotili kroky státu, které nás na sucho, jako jeden z projevů klimatické změny, postupně přizpůsobují.

„O tom, zda sucho vznikne a jak velké případně bude, v našich podmínkách rozhoduje průběh srážek a teploty vzduchu během vegetační sezóny. Na konci března budeme mít zhruba představu, kolik vody máme pro vstup do sezóny k dispozici. Stav vody ovlivní i střídání vyšších a nižších teplot, protože sníh pak odtává postupně a voda má možnost se více vsakovat,“ popisuje na úvod ministr životního prostředí Richard Brabec.

S odborníky a zástupci veřejné správy dnes na Úřadu vlády o připravenosti státu na sucho jednal předseda vlády Andrej Babiš spolu s ministrem životního prostředí Richardem Brabcem a ministrem zemědělství Miroslavem Tomanem. Za vědeckou sféru se jednání účastnili profesoři Trnka (Czechglobe) a Sklenička (Česká zemědělská univerzita). Dále zástupci Asociace krajů ČR, Svazu měst a obcí ČR, Sdružení oboru vodovodů a kanalizací, Agrární komory, podniků povodí, Svazu průmyslu, Státního fondu životního prostředí ČR, České geologické služby, Výzkumného ústavu vodohospodářského či Českého hydrometeorologického ústavu. Společně hodnotili realizované kroky v oblasti boje se suchem za posledního půl roku. Diskuze se dnes týkala především zásobování obyvatelstva pitnou vodou, zadržování vody v krajině, nakládání s vodou ve městech i obcích a související legislativy.

„Boj se suchem je pro naši vládu jednou z klíčových priorit. Byť počasí neovlivníme a neporučíme mu, musíme zajistit nejenom dostatek pitné vody pro naše občany, ale i dost vody pro zemědělství, přírody i průmysl. Pro to je klíčová spolupráce Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zemědělství, která běží velmi dobře. Naše vláda se suchem zabývá pravidelně a opakovaně, pan ministr Brabec založil Národní koalici pro boj se suchem, kde koordinujeme kroky státní správy a samosprávy spolu s odborníky. Musím také zdůraznit, že pro připravenost státu na sucho, jsou v této fázi, ve které se nacházíme, tedy opakované suché roky, klíčové rychlé projekty, které přináší okamžitý efekt. Současně je potřeba změnit legislativu, ať už vodní zákon, nebo části stavebního zákona, na kterém spolupracují všechny rezorty,“ komentuje dnešní jednání předseda vlády Andrej Babiš.

Andrej Babiš

ANO 2011
předseda vlády

Sympatizovat Profil Položit dotaz Odpovědi Hodnotit Štítky

Právě rychlost realizace opatření je pro boj se suchem naprosto klíčová. Té jdou naproti dotační programy Ministerstva životního prostředí. Díky nim má za posledních pár let už stovky tisíc lidí nově přístup k pitné vodě, v Česku vznikají tisíce tůní, mokřadů a drobných vodních nádrží, které pomáhají zadržet vodu v krajině a několik tisíc lidí také nově hospodaří se srážkovou vodou a šetří tak zdroje pitné vody. „Rychlost realizace a tím pádem i okamžité efekty jsou největší devizou programů Ministerstva životního prostředí v boji se suchem. Nové zdroje pitné vody můžete mít do půl roku od schválení dotace. Potřebujeme určitě i realizovat technická opatření v podobě vodárenských nádrží i měnit legislativu. Ministerstvo životního prostředí od roku 2014 investovalo do boje se suchem téměř 10 miliard korun a to jak z národních, tak z evropských zdrojů na skoro 12 tisíc projektů,“ upozorňuje ministr životního prostředí Brabec.

Ministr zemědělství Miroslav Toman k boji svého rezortu se suchem pak dnes uvedl: „Prioritou mojí a Ministerstva zemědělství je dlouhodobé řešení sucha a nedostatku vody obecně, a to v nastavení systému optimálního hospodaření v naší krajině prostřednictvím motivačních i povinných opatření v zemědělství, lesním a vodním hospodářství tak, aby celková bilance vody zůstala ve prospěch naší společnosti s eliminací rizik jejího extrémního nadbytku, či nedostatku. Od roku 2015 jsme proto na opatření s tím spojená vynaložili 29 miliard korun. Z národního rozpočtu to bylo 7,4 miliardy korun a z peněz Evropské unie 21,6 miliardy korun. Financujeme tak například program pro obce na obnovu a výstavbu rybníků, významně podporujeme rozšíření infrastruktury vodovodů a kanalizací. Také obnovujeme a modernizujeme zemědělské závlahy, které do roku 2022 plánujeme podpořit více než jednou miliardou korun. Zpřísňujeme také pravidla pro hospodaření tak, aby půda zadržovala co nejvíce vody.“

Konkrétní projekty, do kterých investuje MŽP, dále vyjmenovává ministr Brabec. "Obce a města se mohou díky našim dotacím dopředu připravit na ohrožení suchem a to vybudováním nových zdrojů pitné vody nebo posílením těch současných. Mezi více než 345 obcí jsme již rozdělili téměř 350 milionů korun a 143 tisíc lidí je dnes již napojeno na nové nebo posílené zdroje pitné vody. Program nadále pokračuje a je v něm k dispozici ještě více než 550 milionů korun, ze kterých můžeme posílit vodní zdroje pro dalších až 250 tisíc lidí. V případech, kdy v místě není dostatek podzemních vod, jsme pro obce zavedli i novinku v podobě až 3 milionového příspěvku na výstavbu či rekonstrukci přivaděčů pitné vody," přibližuje dotační možnosti ministr životního prostředí Richard Brabec.

Na boj se suchem cílí také program Dešťovka pro domácnosti. Z něj MŽP podporuje zakoupení a instalaci nádrží na shromažďování dešťové vody, určené k zalévání nebo splachování, systémy na přečištění vody z domácnosti a její další využívání, aby se nepoužívala voda pitná. „Zatím jsme schválili přes 3700 projektů za téměř 170 milionů korun,“ uvedl dnes ministr Brabec.

O Dešťovku si mohou ale žádat i obce, školy, nemocnice nebo úřady, které mohou získat dotaci na využití srážkové vody, konkrétně např. na nádrže na zachytávání dešťové vody a její opětovné využití, výstavbu zelených střech a výstavbu či opravu nádrží na zachytávání srážkové vody, na výměnu nepropustných povrchů za propustné nebo odvodňování parkovišť do zasakovacích pásů. Obce si zatím požádali na své projekty o více než 60 milionů korun, od pondělí 4. února je ale k dispozici na tyto projekty další miliarda korun poskytovaná z evropských fondů.

„Na přírodě blízké projekty zaměřené na zadržování vody v krajině a zlepšování bilance podzemních vod máme v našich programech do roku 2020 ještě 4 miliardy korun z evropských fondů. Přes 7 miliard jsme již investovali do vybudování tůní, mokřadů, nové zeleně, rozlivů řek, úpravy toků a dalších více než 6 tisíc projektů,“ vypočítává Brabec.

Nezbytnou součástí boje se suchem je i jeho monitoring a predikce. Díky novému systému HAMR (hydrologie, agronomie, meteorologie a retence), který rezort MŽP spustil v prosinci loňského roku, bude možné už v letošním roce pružněji reagovat na sucho. HAMR je online předpovědní systém pro zvládání sucha, který v pilotní fázi zajišťuje informování široké veřejnosti o stavu sucha. Díky němu se veřejnost dozví, kde je na území České republiky sucho a jak je závažné. Každý si tak může udělat představu o tom, jaká je právě situace, jestli se v nejbližších dnech změní a připravit se na to s předstihem – šetřit s pitnou vodou, zadržet srážkovou vodu apod. Druhou část spustí MŽP v průběhu léta 2019, tato fáze bude odpovídat požadavkům úprav vodního zákona, který je nyní v mezirezortním připomínkovém řízení. Systém tak bude sloužit i jako podklad pro rozhodování tzv. komise pro sucho. Ta bude fungovat během vyhlášeného stavu nedostatku vody na území kraje (příp. i obce s rozšířenou působností) a v její kompetenci bude i regulace odběrů pitné vody. Díky systému HAMR na jednom místě jednoduše zjistíme údaje o aktuálním stavu řek, půd i hladin podzemních vod či informace o možném vznikajícím nedostatku vody v dané oblasti. HAMR tak komisi umožní porovnání, zda je množství zdrojů v lokalitě dostatečné pro požadovanou potřebu nebo zda je potřeba odběry regulovat. Více informací ZDE

Koalice dnes projednala také realizaci dalších kroků jak v gesci MŽP, tak Ministerstva zemědělství. V gesci MŽP mezi ně patří:

Novela vodního zákona zaměřená na řešení problematiky sucha

Návrh novely zákona je doplněn o novou hlavu X Zvládání sucha a nedostatku vody. Navrhuje se vytvoření komisí v jednotlivých krajích, případně i obcích s rozšířenou působností, které na základě nově pořízených plánů pro zvládání sucha a stavu nedostatku vody budou moci vyhlašovat „stav nedostatku vody“ a ukládat další operativní opatření ke zmírnění možných dopadů. Do vlády by měl být návrh předložen do konce června letošního roku.
MŽP navrhuje do zákona další vhodná opatření (posílení kompetencí vodoprávních úřadů, zlepšení evidence odběrů vod, prioritizace jednotlivých způsobů likvidace odpadních vod z budov, větší podpora zasakování v rámci územního plánování apod.).

Projekty umělé infiltrace podzemních vod

MŽP ve spolupráci s VÚV TGM doposud realizovalo projekt zaměřený na ověření různých technologií umělé infiltrace v podmínkách ČR. V rámci projektu bylo vytipováno 7 pilotních lokalit. Realizace prvních dvou projektů je plánována na rok 2019. Jedná se o výstavbu podzemní těsnící bariéry na lokalitě Meziboří a ověření břehové infiltrace výstavbou meandru Jordán u Týniště nad Orlicí.
Aktuálně je připravováno pokračování projektu v letech 2019-2021 zaměřené na využívání řízené dotace pro cílené zvyšování zásob podzemních vod. V rámci projektu budou pro celé území ČR vybrána vhodná území pro různé technologie řízené infiltrace do podzemních vod.

Nový výzkumný program MŽP – Prostředí pro život

Sedmiletý program účelové (projektové) podpory výzkumu, vývoje a inovací bude administrován Technologickou agenturou ČR a MŽP bude gestorem obsahu. Program má celkem šest tematických priorit, z nichž na výzkum spojený se suchem a problematikou klimatické změny bude vyhrazeno 50 % ze všech prostředků, tedy nejméně 1,9 mld. Kč ze státního rozpočtu.
První veřejné soutěže by měly být vyhlášeny do poloviny roku 2019.

Pokračování projektu ČGS rebilance zásob podzemních vod - bilance zásob podzemních vod v krystaliniku

Připravovaný projekt ČGS má za cíl zjistit bilanci zásob podzemních vod ve třech hydrogeologických rajonech krystaliniku, které jsou velmi zranitelné v období meteorologického sucha, o celkové rozloze cca 10.000 km2, a vytipovat lokality vhodné pro vybudování zdrojů podzemních vod.
Zahájení projektu je připraveno na letošní rok se zajištěním financování první fáze ze SFŽP.

Kroky realizované v gesci Ministerstva zemědělství

MZe vynaložilo od r. 2015 na opatření proti suchu a nedostatku vody z národního rozpočtu 7,4 mld. Kč a z peněz EU 21,6 mld. Zaměřilo se na zadržování vody v krajině i na zabezpečení vodních zdrojů.
Z národních peněz financuje MZe například program pro obce na obnovu, odbahnění a výstavbu rybníků a vodních nádrží i na opravy hrází. Od r. 2016 na tato opatření šlo 480 mil. Kč. MZe tak pomohlo obcím vybudovat nebo rekonstruovat 400 rybníků. Podpora je přichystána do r. 2020 a celkem díky ní obce získají 1 mld. Kč. Po r. 2020 chce MZe připravit navazující program.
Zároveň MZe chce, aby si lidé na vlastním pozemku mohli malý rybník postavit snadněji než dosud. Proto iniciovalo novelu vodního zákona, podle které by lidem pro stavbu rybníka do 2 ha s výškou hráze do 1,5 m nově stačilo pouze tzv. ohlášení.
MZe také navrhlo změnu manipulačního řádu Novomlýnských nádrží a změnu nakládání s vodami (navýšení hladiny o 35 cm vytvoří novou akumulaci 9 mil. m3 vody, předáno hejtmanovi Jihomoravského kraje k realizaci).
Významná je podpora rozšíření infrastruktury vodovodů a kanalizací, včetně zkvalitňování technologií pro čištění odpadních vod i vodárenskou úpravu k zajištění kvalitní pitné vody. Od r. 2016 bylo investováno 1,2 mld. Kč, připraveny jsou další projekty za 1,3 mld. Nejvíce MZe přispívá na zásobování malých obcí do 1000 obyvatel pitnou vodou.
Pokud jde o vodní díla, v plánu MZe je Skalička v povodí Bečvy. Na Rakovnicku, opakovaně postihovaném suchem, se připravují nádrže Senomaty, Šanov a Kryry v povodí Ohře. Chystají se podklady k výstavbě Vlachovic na Zlínsku.
Oproti předchozím obdobím, kdy byla prioritou retence vody (přirozené či umělé dočasné zadržení vody v krajině), bude pro následující období prioritou akumulace vody (dlouhodobé zadržení) a její další efektivní využití v krajině. Součástí řešení pozemkových úprav má být i návrh a realizace závlah s ohledem na potřeby zemědělců.
V rámci zvýšení ochrany půdy před účinky eroze MZe zpřísnilo pravidla pro hospodaření. Na erozně ohrožených pozemcích nebude možné s účinností od r. 2020 pěstovat monokulturu plodiny na ploše větší než 30 ha.
Návrh MZe zpřísňuje povinné požadavky na hospodaření (tzv. DZES 7), které musí zemědělci dodržovat, aby měli nárok na některé hlavní dotace - omezení se týká 25 % orné půdy. Zároveň posiluje budování krajinných prvků (remízky, větrolamy apod.).

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.