Vážený pane předsedo Senátu, vážený pane předsedo Poslanecké sněmovny, vážený pane ministře obrany a vážený pane ministře vnitra, jakož i neméně vážený pane policejní prezidente, dámy a pánové, páni generálové,

především bych vám chtěl ještě jednou blahopřát. Zadruhé bych vám chtěl říci, že jsem si velmi podrobně prostudoval všechny vaše životopisy, a ocenil jsem v nich, že jste zpravidla začínali ne-li přímo od píky, tak tedy minimálně z nižších služebních pozic, a postupně jste se propracovávali na pozice vyšší. To z těchto životopisů naprosto jasně vyplývá, a já jsem rád, že se tomu tak stalo, protože jak v politické, tak ale i v hospodářské sféře existuje termín, kterému se říká výsadkář, a to není příslušník výsadkového vojska, prosím pěkně, to je člověk, který je do nějaké organizace dosazen ze shora, který v ní přistane, jako ten výsadkář, a snaží se tu organizaci změnit, což se mu většinou, bohužel, nepodaří, protože není dostatečně informován o jejím chodu. 

Takže, protože mám rád bonmoty, i když vím, že v armádě se bonmoty moc nenosí, tak mi dovolte skončit moje poděkování jedním bonmotem. Blahopřeji vám, že nejste výsadkáři. 

Děkuji vám za vaši pozornost.