Anketa

Prospělo prezidentství Donalda Trumpa světu?

Rozhodně ano

16%

Spíše ano

59%

Spíše ne

8%

Rozhodně ne

13%

Nevím / Je mi to jedno

4%

hlasovalo: 4011 lidí

Francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a německého kancléře Friedriche Merze popudilo, že se šéf kanceláře předsedy Evropské rady Antónia Costy Pedro Lourtie snaží spojit s Kremlem. Spojení s Moskvou, o němž informovala agentura Bloomberg, měl navázat v posledních několika týdnech dvakrát a zaznít měl požadavek směrem ke Kremlu, aby došlo k otevření komunikačního kanálu. Jeden z úředníků EU se serveru Politico zmínil, že sice tato komunikace s Ruskem byla krátká, ale odrážela skutečnost, že EU má „specifické zájmy, které bude třeba hájit“.

Lídři Francie a Německa EU za snahu o komunikaci s Ruskem skrze předsedu Evropské rady Antónia Costy, který jedná jménem všech 27 vlád, ostře zkritizovali. Jak měla serveru Politico následně popsat pětice diplomatů a úředníků informovaných o rozhovoru za zavřenými dveřmi, výbušným se stal bruselský summit i vzhledem k tomu, že se mnozí ostatní lídři stavěli na stranu Costy.

Střet o tom, kdo by měl mluvit jménem Evropy, následně završili nejtvrdší odpůrci Ruska v EU, kteří se shromáždili za Macronem a Merzem a tvrdě se pustili do Evropské unie za snahu jednat. K alianci Francie, Německa, Nizozemska a Dánska se připojil i estonský premiér Kristen Michal, jenž posléze serveru Politico vzkázal, že „Evropská unie nemůže v těchto jednáních převzít roli prostředníka“. „Názory, že jsou zapotřebí alternativní kanály nebo zákulisní diplomatické cesty, jsou mylné… Historie nabízí jasné varování před pokusy o nalezení alternativních rámců pro vyjednávání s diktátory,“ míní.

Fotogalerie: - Konference o Ukrajině

Čtvrteční vypjatá večerní diskuse o Rusku a Ukrajině – která se kvůli citlivosti konala bez asistentů, a dokonce i mobilních telefonů a trvala o dvě hodiny déle, než bylo plánováno – měla odhalit vznik dvou hlavních táborů.

Postoj Macrona a Merze měl být, že nyní ještě není vhodná doba na rozhovory s Putinem, a až ten okamžik nastane, měly by podle nich o budoucnosti Evropy rozhodovat jen velmoci a jednání s Ruskem probíhat pouze ve složení Francie, Německa a Velké Británie.

Druhou silnou koalici zastoupilo velké množství lídrů dalších zemí, kteří naopak míní, že by za Evropu měla jednotně vystupovat právě EU. Zdůraznili, že to je její úloha, a Costu podpořili.

Fotogalerie: - Den nezávislosti Ukrajiny

„První otázkou je, zda Putin chce vyjednávat. Do té doby… nikdo jiný než Costa Evropskou unii zastupovat nemůže,“ řekl belgický premiér Bart De Wever serveru Politico při odchodu z jednání. Až pokud by Putin chtěl s Evropou jednat, mělo by se dle něj rozhodnout, jak se má dále postupovat.

Costův spolupracovník Lourtie ve středu podle jednoho z obeznámených diplomatů oslovil velvyslance 27 zemí EU a snahu navázat kontakt s Ruskem osvětlil i s tím, že následuje přímou žádost ukrajinského prezidenta Zelenského, aby se Evropa zapojila do mírových jednání. Vysvětlovat se vše rozhodl poté, co informace vypluly do médií, jelikož prý některé země měly být kvůli samotnému kontaktu s Ruskem „rozzuřené“.

A nadšení nebyli ve Varšavě a v Římě ani kvůli následnému summitu. Již před jeho začátkem totiž bylo Polsko s Itálií vyloučeno z jednání Německa, Francie a Británie se Zelenským před summitem, a byť tvoří neformální skupinu „E5“ s nimi dohromady, skončili „odsunuti na druhou kolej“.

Psali jsme:

Magyar na rovinu: O migraci a Ukrajině

Babiš nad čísly z NATO: Lhal jsem včera, lhal jsem dnes, jsem předseda ODS

Náčelník štábu sboru Azov pro Reuters: Budou další operace, předvedeme Rusku schopnosti

„Pokud bude hořet Ukrajina, bude hořet i Moskva.“ Zelenskyj zasáhl Rusko