Vážený pane hejtmane, dámy a pánové,

já navážu tam, kde pan hejtman skončil. Především bych mu samozřejmě chtěl poděkovat, nejenom jemu, ale celému jeho týmu, za skvělou organizaci návštěvy Libereckého kraje. A abych tedy navázal na jeho oblíbené téma se sovětským samopalem, rád bych konstatoval, že při návštěvě Plzeňského kraje jsem obdržel chodský čakan, nyní jsem obdržel samopal, předpokládám, že v Karlovarském kraji, kam pojedu příště, dostanu tank, takže zbývá bombardér B-52 a v dalším kraji atomová ponorka. No a v takovém případě se budu cítit dostatečně vyzbrojen pro svoji další politickou dráhu.

A teď trošku vážnějším tónem. Samozřejmě, že proběhla celá řada setkání, ale pan hejtman opomněl moje setkání se studenty Technické univerzity v Liberci, takže ho jenom v tomto bodě doplním. Bylo to setkání neobyčejně přátelské, které ukázalo, že studenti se nenechají zmanipulovat různou mediální propagandou, které poněkud nezdvořile říkám vymývání mozků. Stejně tak přátelská byla setkání s občany, a tady bych rád připomněl, že vedle tradičního tématu migrační krize se objevilo se zvýšenou intenzitou nové téma dotazů na inkluzi. Já si vzpomínám na dobu, kdy jsem stál jako sám voják v poli, před rokem a půl, když jsem vyjadřoval nesouhlas s inkluzí. Tehdy naše mediální scéna potlačovala protestní hlasy proti inkluzi a propouštěla pouze hlasy inkluzi podporující, takže rád bych jenom citoval zprávu ze včerejšího dne, kdy v anketě mezi pedagogy inkluzi podporuje osmdesát devět pedagogů a tisíc nula nula jedna je proti. A potěšil mě i zájem občanů o tuto tématiku. A já jsem tam citoval názor, který jsem slyšel nedávno a který mě zaujal. Mám tisíc a jeden argumentů proti inkluzi a teď vám řeknu ten tisící druhý. Inkluze zbavuje mentálně postižené děti radosti z úspěchu, protože vždy budou v té takzvaně normální třídě poslední. Prosím, abyste přemýšleli i o tomto smutném psychologickém argumentu, protože každý z nás je rád, když může zaznamenat úspěch, a je to jeden z nejsilnějších životních prožitků.

Můj nejsilnější životní prožitek byla návštěva společnosti Devro. Je to britská firma, která trvale zvyšuje tržby, zisk, počet zaměstnanců, ale také průměrné mzdy. Má velmi nízkou, asi pětiprocentní, míru fluktuace a překonala velmi snadno tu ekonomickou krizi z roku 2008, na kterou si někteří fňukalové neustále stěžují a kterou zakrývají svoji vlastní neschopnost.