A speciálně Praha, o kterou je tradičně obrovský zájem, trpí díky nedokončenému Metropolitnímu plánu. V hlavním městě je 19 velkých brownfieldů, které by se daly a měly zastavět nebo revitalizovat. Ale řada z nich je pod tzv. stavební uzávěrou, a mohla by se tak začít měnit až se vznikem Metropolitního plánu. Ten by měl být hotový do roku 2020, což se ale, jak víme, nestihne, protože tým, který ho sestavoval, již neexistuje. I před dokončením nového územního plánu pro Prahu však existují možnosti, jak začít problematické prostory proměňovat. Stavební uzávěru lze zrušit v případě, že vznikne regulační plán nebo územní studie pro danou lokalitu. Nelze přece čekat a nestavět dalších 10 let. Lidé chtějí bydlet, podnikatelé potřebují pro své zaměstnance kanceláře, město potřebuje občanskou vybavenost, Praha se potřebuje rozrůstat a modernizovat, potřebuje zůstat jednou z hlavních evropských metropolí.

Příkladem brownfieldu, který mohl být již dávno revitalizován a upraven do podoby důstojné městské části Praha 11 a především do podoby umožňující širší využití veřejností, je bývalý areál Interlovu. Toto území severozápadně od stanice metra Roztyly je dnes ve velmi neutěšeném stavu s obrovskými zátěžemi, které je nutné odstranit. Původně zde byla rasovna, hospodářský statek, přírodní koupaliště. Na začátku 50. let zde myslivci začali budovat svůj areál Interlov včetně jatek zvěřiny. V šedesátých letech se poblíž začala budovat dálnice D1 a v 70. letech pak metro C. Důsledky stavby jsou zde stále patrné, nachází se tu opuštěné trosky a torza budov, rozrostlé náletové dřeviny a pohyb ve zdevastovaném areálu je nebezpečný. Podstatná část areálu je podle současného územního plánu označována jako „částečně urbanizované rekreační plochy“, ale to je skoro směšné, skutečnost a možnost aktuálního využití je úplně jiná – nulová. Slouží snad jen jako „domov“ lidem bez domova a v horším případě jako útočiště pochybných existencí.

Přitom by zde podle návrhů Passerinvest Group, které už v roce 2011 měla možnost veřejnost posoudit a hlasovat o nich, může vyrůst atraktivní a účelný areál. Mohla by zde stát multifunkční administrativní budova nabízející kromě nových pracovních míst také řadu obchodů a služeb včetně mateřské školy i pro veřejnost. Budova plnící funkci bariéry vůči všem negativním vlivům z přilehlé magistrály a Jižní spojky umožní vytvořit několikahektarový přírodní park, který respektuje ráz krajiny, požadavky vodohospodářů i dendrologů. Nabízel by obyvatelům atraktivní oddechovou plochu, pobytové louky i otevřená sportoviště pro všechny věkové kategorie s řadou volnočasových atrakcí či mobiliář umístěný ve stinných alejích. Do projektu je zapracována i povrchová voda, počítá s obnovou Roztylského potoka a původních biotopů, opětovným vybudováním koupaliště a jezírek, využívá stávající vzrostlé stromy a umožní propojení s Krčským lesem a přístup k rybníku Labuť.

Myslím, že tento návrh si zaslouží principiální podporu, protože se nejedná pouze o jednosměrné využití území ve prospěch jednoho subjektu, ale naopak přináší několik důležitých efektů pro město – nové pracovní příležitosti, zvyšování kupní síly, služby, kultivaci dlouhodobě zanedbaného území a vytvoření velkorysého parku pro všechny věkové kategorie bez finanční zátěže pro veřejný rozpočet i při jeho následné správě. O tom, že spolupráce investora s městem i ve prospěch veřejnosti může fungovat nás Passerinvest Group opakovaně přesvědčuje nejen slovy, ale hlavně konkrétními činy, na Praze 4 postavil školku, školu, společenské centrum, sportovní klub, 2 velké veřejné parky, dětské hřiště, rozšířil síť zdravotnických služeb včetně lékáren, optiky, rozvíjí veřejné stravování, služby a síť obchodů. Proč toho nevyužít i ve prospěch občanů Prahy 11?