Zpráva z médií ze dne 14. 5. 2014 (zkráceno): Kontrola nad dluhy zemí, tak by se dal zjednodušeně nazvat fiskální pakt, kterému se dnes věnovala sněmovna. Jeho přijetí by mělo být podmíněno výjimkami ze závazků vůči státnímu rozpočtu a státnímu dluhu, shodl se ministr financí Andrej Babiš (ANO) a ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD).

Na dodržování kritérií, které definuje fiskální pakt, má Česko výjimku do doby, než vstoupí do eurozóny. Pokud by je chtěla plnit hned, bude podle premiéra Bohuslava Sobotky mít problém s udržením strukturální schodku státního rozpočtu – ten by se měl pohybovat v rozmezí 0,5 – 1 procento, nyní se pohybuje kolem hodnoty 1,7 procenta.Tlak na snižování deficitu ale Sobotka odmítl vzhledem k tomu, že by to znamenalo snížit jej na polovinu – ze 100 miliard v příštím roce na 50 miliard korun. Háček by byl ale ve faktickém dodržení kritérií. „Pro nás je rychlé snížení strukturálního deficitu pod jedno procento vlastně největší překážkou. Dokázal bych si ho představit, pokud bychom se v koalici dokázali pohnout v debatě o daních,“ podotkl Sobotka. Kdyby se ale s daněmi opět hýbalo, vyvolalo by to velkou nevoli u široké veřejnosti. Navíc to odmítá i koaliční hnutí ANO. Další možností by byl zásah do mandatorních výdajů, proti kterému je ale zas sociální demokracie.

Co stanoví fiskální pakt?

• Státy by měly do jednoho roku od vstupu platnosti smlouvy přijmout předpisy, nejlépe na ústavní rovině, které zajistí vyrovnaný nebo přebytkový veřejný rozpočet. V praxi to znamená, že strukturální deficit rozpočtu nesmí přesáhnout 0,5 procent HDP. Státy, které mají výrazně nižší celkový dluh než povolených 60 procent, mohou mít schodek až ve výši 1 procento HDP.