Opravdu mě baví, jak celý internet žije rozhovorem Jaroslava Duška a rozebírá jeho názory na rakovinu. Zejména se musím smát, když se k tomuto tématu velmi zaníceně vyjadřují jeho výrazně méně úspěšní kolegové, jejichž názor nezajímá vůbec nikoho. Přitom oni by o to tak strašně moc stáli...

Často jsou to titíž svazáci, kteří tady tři roky nosili protiprachovou ochranu úst ve směšné víře, že je zachrání před virovou nákazou, a nutili k tomu všechny ostatní až s inkviziční zaujatostí. Když se pak ukázalo, že to byl úplný nesmysl, tak přišli s novou teorií (viz např. Petr Ludwig), že proti původní verzi viru roušky fungovaly, zatímco proti deltě už ne. Že je to stejná blbost jako tvrdit, že je země placatá, to snad už chápe každý, kdo nemá hlavu jen na to, aby na ní nosil čepici.

Já znám Jardu Duška osobně. Několikrát jsem měl tu možnost se s ním potkat a několik hodin debatovat. Je to člověk, který vnímá svět jinak. Který říká, že naše hlava řídí naše tělo a že na každou nemoc existuje lék v naší mysli. Diskuse s ním je pokaždé velmi inspirující a inteligentnímu člověku poskytuje spoustu podnětů k zamyšlení o svém vlastním životě. Ortodoxní blbec si ale samozřejmě řekne, že jen plácá nesmysly.