Závist přerůstá v nenávist

Předchozí vláda Topolánka a hlavně Nečase spustila řetězovou reakci pocitů frustrace, naštvanosti na vše a všechny. Tradiční česká závistivost přerůstá v nenávist a chuť se někomu pomstít. Hysterická média usilovně topila pod natlakovaným kotlem. Místo realistických zpráv lid bombardují záplavou negativních emocí. Všichni jsou hajzlové, zloději, tuneláři, korytáři, podrazáci… Pod heslem- čím nafouknutější bublina, tím větší sledovanost.

Pokračování rozkladu

Situace je vážná a bude ještě vážnější. V tuto chvíli není vidět žádná síla, či autorita, která by dokázala nahromaděnou negativní energii společnosti převést a směřovat k něčemu pozitivnímu.

Hledání společného cíle

Chybí osobnost s homogenním týmem, který přesně ví, co se má a musí udělat, aby se lidé začali uklidňovat a hledat konsensus dalšího vývoje společnosti, se kterým se totožní většina.

Břichabol

Po listopadu 1989 takový cíl byl. Zjednodušeně řečeno zněl- Co nejkratší cestou do Západní Evropy. Většina společnosti jej chtěla dosáhnout a věřila mu. Dnes to vypadá, že nevíme jak a kam dál. Po listopadu 1989 převážil názor, že nemá cenu něco nového vymýšlet, ale je efektivnější dobře fungující věci okopírovat. Je to rychlé a ušetříte si pokusy a omyly. Díky tomuto názoru vyhrála ODS v čele s V. Klausem. Bohužel se nevybral jeden fungující vzor, ale peklo se to jako dort pejska a kočičky. Kupónovku jsme si vymysleli sami, něco vzali z První republiky, další z Rakouska, něco z USA, či Kanady a podobně. Výsledek známe. Místo závist budící pochoutky jíme blivajs a bolí nás z toho celé břicho.