Děkuji za slovo. Vystoupím tady k něčemu, co bylo nazváno paní zpravodajkou jako legislativně technická úprava, ale myslíme si, že to tak vůbec není.

Jde o ty pacientské organizace a skutečně o to, že není na místě, aby existující, dlouhodobě renomované, pacienty oceňované pacientské organizace měly omezenou činnost kvůli tomu, že mají jinou právní subjektivitu, než definuje výborem schválený pozměňovací návrh. Tam je definováno, že to mají být pouze spolky, zapsané spolky. Ale přitom spousta fungujících organizací jsou o.p.s. - obecně prospěšné společnosti.

Z pohledu, který máme my, předkládám to za sebe a za kolegu Petra Třešňáka, to je úplně zbytečná věc, úplně zbytečná diskriminace jedné právní formy, protože ta konkrétní právní forma vůbec nic nezajišťuje. Tam jde jednak o to, jak jsou přesně upravené procesy v té organizaci. Ale ta právní forma sama o sobě vám vůbec neurčí, že ten spolek, jak tady navrhl zdravotní výbor a kde my máme protinávrh, že ten spolek skutečně bude hájit zájmy pacientů lépe než jiná právní forma. Takže to, co bychom navrhovali, je hodnotit realitu, hodnotit reálnou zkušenost a spokojenost s pacientskými organizacemi a umožnit, aby pacientskou organizací mohly být i jiné právní subjekty. Je to poměrně prostý pozměňovací návrh doplňující nejenom spolek, ale také zapsaný ústav, nebo obecně prospěšnou společnost. A skutečně ten cíl je stejný, ať jde o organizaci, jejíž hlavní činnost spočívá v pomoci pacientům a ochraně práv a zájmů pacientů.

A zase, samozřejmě že chápeme i tu myšlenku, aby prioritně byli členy pacienti nebo osoby jim blízké. Ale pak jsou onemocnění, kde to fakt smysl nedává. Dám vám konkrétní příklad - třeba onemocnění Alzheimerovou chorobou. Asi nikdo nepředpokládáte, že by se pacienti s touto chorobou hájili a zastupovali sami. A teď si představte blízké nemocných Alzheimerovou chorobou. Většinou jsou dost vyčerpaní péčí. Takže tam taky nedává smysl dávat takto omezující podmínky. Naopak je řada lékařů a obecně i třeba psychiatrů a lidí věnujících se dalším aspektům Alzheimerovy choroby, kteří se chtějí sdružovat a zasazovat o zájmy těchto lidí. Proč jim to neumožnit? Proč nehodnotit přímo činnost těch konkrétních organizací?

Ráda bych shrnula, že existují organizace, které dlouhodobě fungují, osvědčily se, a současný návrh, který má velikou šanci, že bude přijat, ohrozí jejich fungování. A vedle České alzheimerovské společnosti, což je obecně prospěšná společnost, tak to může ohrozit DEBRA, zapsaný ústav, který se věnuje nemoci motýlích křídel, nebo Alianci žen s rakovinou prsu, obecně prospěšnou společnost, či Národní ústav pro autismus, zapsaný ústav, nebo Popálky, také obecně prospěšná společnost.