Richterová (Piráti): Konkrétní právní forma vůbec nic nezajišťuje

21.04.2021 20:27

Projev na 98. schůzi Poslanecké sněmovny 21. dubna 2021 k zákonu o veřejném zdravotním pojištění

Richterová (Piráti): Konkrétní právní forma vůbec nic nezajišťuje
Foto: Česká pirátská strana
Popisek: Olga Richterová
reklama

Děkuji za slovo. Vystoupím tady k něčemu, co bylo nazváno paní zpravodajkou jako legislativně technická úprava, ale myslíme si, že to tak vůbec není.

Jde o ty pacientské organizace a skutečně o to, že není na místě, aby existující, dlouhodobě renomované, pacienty oceňované pacientské organizace měly omezenou činnost kvůli tomu, že mají jinou právní subjektivitu, než definuje výborem schválený pozměňovací návrh. Tam je definováno, že to mají být pouze spolky, zapsané spolky. Ale přitom spousta fungujících organizací jsou o.p.s. - obecně prospěšné společnosti.

Z pohledu, který máme my, předkládám to za sebe a za kolegu Petra Třešňáka, to je úplně zbytečná věc, úplně zbytečná diskriminace jedné právní formy, protože ta konkrétní právní forma vůbec nic nezajišťuje. Tam jde jednak o to, jak jsou přesně upravené procesy v té organizaci. Ale ta právní forma sama o sobě vám vůbec neurčí, že ten spolek, jak tady navrhl zdravotní výbor a kde my máme protinávrh, že ten spolek skutečně bude hájit zájmy pacientů lépe než jiná právní forma. Takže to, co bychom navrhovali, je hodnotit realitu, hodnotit reálnou zkušenost a spokojenost s pacientskými organizacemi a umožnit, aby pacientskou organizací mohly být i jiné právní subjekty. Je to poměrně prostý pozměňovací návrh doplňující nejenom spolek, ale také zapsaný ústav, nebo obecně prospěšnou společnost. A skutečně ten cíl je stejný, ať jde o organizaci, jejíž hlavní činnost spočívá v pomoci pacientům a ochraně práv a zájmů pacientů.

A zase, samozřejmě že chápeme i tu myšlenku, aby prioritně byli členy pacienti nebo osoby jim blízké. Ale pak jsou onemocnění, kde to fakt smysl nedává. Dám vám konkrétní příklad - třeba onemocnění Alzheimerovou chorobou. Asi nikdo nepředpokládáte, že by se pacienti s touto chorobou hájili a zastupovali sami. A teď si představte blízké nemocných Alzheimerovou chorobou. Většinou jsou dost vyčerpaní péčí. Takže tam taky nedává smysl dávat takto omezující podmínky. Naopak je řada lékařů a obecně i třeba psychiatrů a lidí věnujících se dalším aspektům Alzheimerovy choroby, kteří se chtějí sdružovat a zasazovat o zájmy těchto lidí. Proč jim to neumožnit? Proč nehodnotit přímo činnost těch konkrétních organizací?

Ráda bych shrnula, že existují organizace, které dlouhodobě fungují, osvědčily se, a současný návrh, který má velikou šanci, že bude přijat, ohrozí jejich fungování. A vedle České alzheimerovské společnosti, což je obecně prospěšná společnost, tak to může ohrozit DEBRA, zapsaný ústav, který se věnuje nemoci motýlích křídel, nebo Alianci žen s rakovinou prsu, obecně prospěšnou společnost, či Národní ústav pro autismus, zapsaný ústav, nebo Popálky, také obecně prospěšná společnost.

Takže za mě, cílem zodpovědného státu má být takové legislativní prostředí, které umožní vykonávat pacientským organizacím jejich mandát, tedy pomáhat pacientům. A je důležité těm pacientským organizacím nebránit. A to vymezení jediné přípustné právní subjektivity zapsaného spolku prostě nedává smysl. Minimálně 14 etablovaných organizací by muselo mít významně omezenou činnost, nemělo by mít tu možnost pravidel účastenství.

A ještě navíc tam je ten pohled obecnější. Prosím, připomeňme si, že právo na hrazenou péči mají fyzické osoby. Právnické osoby stejně nemůžou být nemocné. Zní to teď jako, že říkám samozřejmost. Ale přece jde o to, že právě fyzické osoby, my lidé, kdo můžeme být nemocní, máme mít právo účasti v řízení. Tady to se týká konečně zdravotnických úhrad, zdravotnických úhradových procesů. A tady to právo mě, vás, jako fyzické osoby, se může realizovat třeba stanovami právnické osoby nebo plnými mocemi. Každý z nás by měl mít šanci si vybrat, jestli půjde cestou zastupování skrze spolek, ústav, nadaci, rodinu, advokáta, souseda. Jinak jde vlastně o diskriminaci v přístupu k procesním právům podle článku 36 Listiny základních práv a svobod. Proč to říkám? Protože korektní řešení do budoucna, ne kompromis, ale správné řešení už máme. Máme ho ve správním řádu. A prostě stačilo by převzít, teď to trošku právnicky ocituji, obecná pravidla účastenství podle správního řádu, zákon č. 500/2004 Sb., a to do všech zdravotnických úhradových procesů. Ano, byla by to větší práce, ale byl by to formálně zcela správný krok.

Protože to není možné upravit tímto jedním pozměňovacím návrhem, tak jako kompromis navrhujeme neomezovat Českou alzheimerovskou společnost, DEBRu nebo Alianci žen s rakovinou prsu a další a umožnit jim, aby zůstaly tou formou zapsaného ústavu nebo obecně prospěšné společnosti.

To je pozměňovací návrh číslo 8216 a velmi apeluji na jeho zvážení. Přihlásím se k němu samozřejmě ještě v podrobné rozpravě. Existuje petice za spravedlivou definici pacientské organizace, ale zejména, prosím, existuje opravdu ta evidence toho dobrého fungování a o tu bych doporučila se opírat zejména.

Anketa

Co teď se sochou maršála Koněva?

hlasovalo: 9911 lidí

Druhý pozměňovací návrh, ke kterému se hlásím a který také předkládám s kolegou Petrou Třešnákem, se týká vlastně srovnání toho, co je u nás hrazeno z veřejného zdravotního pojištění s jinými zeměmi EU a týká se to porodních asistentek.

Jde o pozměňovací návrh číslo 8215 a jde pouze o škrtnutí jedné vložené věty. Je to vlastně § 18 odst. 1, který nyní zní: Nestanoví-li tento zákon jinak, poskytují hrazené služby jiní zdravotničtí pracovníci než lékaři pouze na základě indikace ošetřujícího lékaře pojištěnce, dále jen ošetřující lékař. To neplatí, jde-li o porodní asistentky. A teď je ta vložená věta: "Jedná-li se o fyziologický porod ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče". Ta vložená věta končí. A v případě klinických psychologů a farmaceutů.

O co jde? Již nyní mohou porodní asistentky, což, zdůrazňuji, jsou vysokoškolsky vzdělané zdravotnické pracovnice, nelékařské zdravotnické povolání, podle vyhlášky č. 55/2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků, samostatně vést fyziologický, tedy přirozeně probíhající porod bez patologií. Jenže tahle vyhláška v souladu s evropskou směrnicí 85/1980 a ještě ve znění pozdějších předpisů o regulovaném povolání porodní asistentky stanoví ještě další výkony, které mohou vykonávat porodní asistentky bez indikace lékaře. Co to znamená bez indikace lékaře? Já vám to velice rychle vysvětlím. Jde o to, že žena si nemusí nejprve zajít ke svému ošetřujícímu lékaři, aby jí napsal, že má třeba nárok na pojišťovnou hrazenou pomoc s kojením a nebo návštěvu na sledování zdravotního stavu doma v šestinedělí, ale že by toto mohly dělat samostatně porodní asistentky. A to jsou právě ty činnosti, k nimž jsou školené, vzdělané a k nimž mají kompetence v těch jiných zemích, které jsou hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Takže jsou to návštěvy v rodině těhotné ženy, návštěvy v rodině ženy do šestého týdne po porodu, čili v šestinedělí, u ženy gynekologicky nemocné. Mají kompetence sledovat ten zdravotní stav, podpora a edukace žen v péči o novorozence, takže i v péči o to novorozené dítě včetně podpory kojení a předcházení komplikacím s kojením a další možnosti.

Ale, co jsem se snažila na tom ukázat, je, že jsou to prostě odbornice na tuto oblast těhotenství, porodu a i té péče o to novorozené dítě a nyní jenom s ohledem na současnou pandemii, ale i obecně je trend, a já si myslím, že správný, zkracovat délku hospitalizace u těch, kdo si to přejí dobrovolně v souvislosti s porodem. Je prostě velice vhodné mít možnost, jednoduše hrazenou možnost těch poporodních návštěv. Zejména to pomůže právě s předcházením potíží s kojením a případně i s nějakými dalšími nejistotami či komplikacemi. Je to prostě citlivé období a tahle díra v systému, ten nedostatek dostatečné podpory v šestinedělí může být ve skutečnosti zbytečně drahý. Tak to je podle mého soudu škoda a tady to škrtnutí té jediné věty by znamenalo tu možnost to hradit z toho veřejného zdravotního pojištění. Takže je to jakýsi soulad se západní Evropou a je to něco, co je také založeno na mnohaleté evidenci, mnohaletém výzkumu. A já bych zdůraznila, že je to také založeno na přáních žen. Takže, jste-li, prosím, vážené kolegyně a kolegové, zastánci svobodné volby, tak, prosím, podpořte tuto možnost, aby porodní asistentky měly stejné kompetence hrazené ze zdravotního pojištění, jako je mají v okolních zemích: V Rakousku, v Německu, v Dánsku. A zvažte, jestli ta míra restrikcí, která u nás panuje, není proti zájmům vašich vlastně voliček.

Teď bych jenom závěrem ráda zdůraznila, že vůbec podmínkou pro projednávání na dnešní schůzi bylo předložení metodiky k tomu, jakým způsobem má probíhat hodnocení léčivých přípravků pro vzácná onemocnění. Bylo to usnesení výboru, kde jsem byla velice ráda za to, že to kolegové a kolegyně schválili na náš návrh, nicméně ta metodika přišla až dneska, před chvílí, před pár hodinami a i takto narychlo jsme viděli, že tam je řada jaksi nášlapných min. Tak já jen závěrem jednu z těch min v tom metodickém postupu vyzdvihnu a budu doufat, že se tomu budeme velmi podrobně věnovat na výboru zdravotním. Ta hodnocená kritéria v tom správním řízení pro léčivé přípravky pro vzácná onemocnění jsou definována v bodech A až J. Já vám dám jenom příklad a potom tu nášlapnou minu. Jaksi logicky. A) terapeutická účinnost a bezpečnost, B) závažnost onemocnění, k jehož léčbě je určen ten léčivý přípraven, nebo C) jeho nahraditelnost jinými postupy hrazenými z prostředků zdravotního pojištění. A nyní už ta mina: D) celospolečenský význam možnosti terapeutického ovlivnění onemocnění, k jehož léčbě je určen, a dopady léčby na systém zdravotního pojištění a sociálního zabezpečení. Vůbec není uvedeno, jakým způsobem by se posuzoval ten celospolečenský význam možnosti terapeutického ovlivnění onemocnění. A pak ještě následují další kritéria typu přínosu ke zlepšení kvality života pacienta a tak dále, ale není tam zase vůbec nijak definována váha těch kritérií A až J. A na tom chci ukázat, že si opravdu myslím, že bude potřeba to dotáhnout, dodefinovat a případně se zamyslet, zda tam něco není omylem.

Když to shrnu, budu se ještě hlásit k těm dvěma pozměňovacím návrhům, ale velmi, velmi apeluji na to, abyste zvážili jejich opodstatněnost. U pacientských organizací jde opravdu o to, abychom zbytečně neomezili přístup těch organizací, které se už osvědčily.

Děkuji za pozornost.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: PV

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Gregorová (Piráti): I ty jsi Brusel

7:37 Gregorová (Piráti): I ty jsi Brusel

Evropská unie sbírá do prázdnin od všech občanů návrhy na své směřování. Europoslankyně Markéta Greg…