Rozvoral (SPD): Prosazujeme přímou volbu starostů a hejtmanů

16.08.2019 14:32 | Zprávy
autor: PV

Z tohoto důvodu jsme také podali do Poslanecké sněmovny návrh novely ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, který čeká na své projednávání ve druhém čtení.

Rozvoral (SPD): Prosazujeme přímou volbu starostů a hejtmanů
Foto: archiv
Popisek: Radek Rozvoral, SPD

Demokracie je nejlepší formou politického života lidské společnosti. Na tom se shodne většina politologů i politiků. S rozvojem společnosti je potřeba přizpůsobovat pravidla uplatňování demokratických principů. Přímá volba starosty obce či hejtmana je z pohledu voliče nejdemokratičtější z možností ustanovení vrcholného představitele obce nebo kraje. Pro voliče je jednoznačné, že jeho zájmy bude hájit člověk, na kterého přímo ukázal.

Hnutí SPD předložením úpravy tohoto ústavního zákona, spočívající v rozšíření subjektů a jejich kompetencí ve věcech územní samosprávy, chce zajistit zákonnou oporu pro následné přijetí prováděcích předpisů o přímé volbě starostů, hejtmanů a členů zastupitelstev územně samosprávných celků. Toto je vedeno snahou vedoucí ke kvalitnější demokracii a obrodě správy věcí veřejných v České republice. Primárně se od přímé volby očekává zdůraznění osobní odpovědnosti osoby primátora, starosty nebo hejtmana, vedoucí k vyšší stabilitě systému obecních a krajských zřízení.  Sekundárně by mělo dojit k podstatnému posílení důvěry občanů tím, že se mohou aktivně podílet na správě věcí veřejných. V neposlední míře by se měl i zvýšit zájem občanů zúčastnit se voleb.

Současný právní stav je pro tuto navrhovanou změnu zcela nevyhovující, neboť podporuje kolektivní neodpovědnost. Starosta či hejtman mnohdy musí prosazovat požadavky členů zastupitelstev či rady, které však za ně nenesou žádnou odpovědnost. Navíc nepřímo volení starostové a hejtmani nemusí mít vždy podporu veřejnosti na území příslušného územního celku a ani svého zastupitelstva a tím mají jen velmi slabý mandát k tomu, aby mohli realizovat potřebné změny ve veřejném zájmu. Příkladů takového stavu bychom našli celou řadu. Ve velkých veřejnoprávních korporacích je tendence velkých politických stran přímou volbu spíše odmítat a to z důvodu možného oslabení jejich vlivu.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Mgr. Jana Zwyrtek Hamplová byl položen dotaz

Trestný čin dle §205 tr. zákoníku v případě rušení koncesionářských poplatků?

Dobrý den, spousta demonstrujících, pracovníci ČT a ČRo a poslanci dnešní opozice vykřikují: "veřejnoprávní média nedáme!" Tím, dle mého dávají veřejně najevo, že tato média požadují za svá. Vzhledem k tomu, že veřejnoprávní média mají patřit všem obyvatelům, nejedná se z jejich strany o trestný čin...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Dostál (Stačilo!): Vyzývám pana prezidenta, aby přestal páchat velezradu

18:05 Dostál (Stačilo!): Vyzývám pana prezidenta, aby přestal páchat velezradu

Reakce na svém veřejném facebookovém profilu na prohlášení prezidenta Pavla o nutnosti vzniku Spojen…