To o čem pan Hulík hovoří, jsou věci, o kterých se zřejmě ví již delší dobu a pokud to tak je, jak popisuje, nebude vůbec jednoduché vymýtit korupci z našeho politickoekonomického sytému, jelikož lidé, kterým by to nemělo být lhostejné v první řadě, jsou do té chobotnice (jak to justiční mafiánství pan Hulík nazývá) zamotaní a profitují z toho.

Je až s podivem o čem všem se pan Hulík rozpovídal. Zmínil třeba případ bývalé první náměstkyně Hany Marvanové a Krajského soudu v Ústí nad Labem, kdy vedení soudů ovládli lidé, kteří si hrají na vlastním písečku. Dále uvádí, že došlo k propojení, jednak z důvodu příslušnosti k jedné generaci a jednak studia na plzeňské právnické fakultě, nějakého jednotícího momentu, který dal tyto lidi dohromady. Generace, která prý dostudovala po převratu, zejména v posledních deseti, patnácti letech, se snaží ovládat justici. Jsou to prý lidé, kteří dávají přednost svým zájmům, nad společenskými, kteří klidně budou soudit v rozporu se svým právním vědomím. V justici také prý působí celé rodiny soudců, které se v justici regenerují. Tohle propojení i s některými advokáty, exekutory, správci konkurzní podstaty – to je taková chobotnice. A sama o sobě prý existuje i mafie exekutorů. Podle pana Hulíka je opravdu úděsné, že to jsou lidé, kteří studují práva jen proto, aby se dostali k velkému majetku a úplně ztratili cit pro spravedlnost.