Toto zvýšení rodičovského příspěvku (o 80 000 korun u jednoho dítěte a o 120 000 korun u vícerčat příslušného věku) tehdy, v důsledku konečné podoby novely zákona o státní sociální podpoře, neobdrželo přibližně 70 000 rodin s dětmi do čtyř let věku, které rodičovský příspěvek v původní výši vyčerpaly před 1. lednem 2020. 

Kličkování soudu

Ústavní soud tedy rozhodl o návrhu až dva roky (!) po jeho podání, což je samo o sobě dost zarážející – a v podstatě svým rozhodnutím přitakal diskriminaci části našich rodin, rodičů a dětí, za jejichž oprávněný zájem jsem v dresu hnutí SPD po celou dobu jednání o této změně zákona (což byl prakticky celý rok 2019) ve Sněmovně (a nejen tam) usilovně bojovala.  Včetně toho, že jsem byla spoluautorkou pozměňovacího návrhu, který by pospanou diskriminaci odstranil.

"Napadená úprava není v rozporu s ústavními principy. Ač nejde o právní úpravu ideální, stále ještě jde o úpravu racionální," uvedl v odůvodnění svého nálezu soudce zpravodaj Ústavního soudu Ludvík David. S tím, že Ústavní soud se k sociálním otázkám staví zdrženlivě. Najednou, když se v minulosti jednalo o výši důchodů nebo zdravotní poplatky, soud takto zdrženlivý vůbec nebyl. Čili jde o argumentaci značně účelovou.

V případě úpravy rodičovského příspěvku ovšem e ovšem nešlo zdaleka pouze a jen o jednu konkrétní sociální otázku. Nikoli, šlo o věc spravedlnosti a principu.