Ačkoliv to zní bizarně, tuhle otázku si v 70. letech minulého století skutečně položili tehdejší plánovači. A navrhli v Praze postavit dokonce dva jaderné zdroje! Jak měla pražská jaderná energetika vypadat? První otázka je, proč se nad jádrem v Praze vůbec uvažovalo. Motivace socialistických plánovačů byla vlastně jednoduchá, rozrůstající se Praha kromě elektřiny potřebovala hlavně teplo. To se tehdy vyrábělo primárně spalováním nekvalitního hnědého uhlí, což mělo neblahý dopad na pražské ovzduší, které bylo plné nečistot a prachu.
A který zdroj energie byl tehdy nejčistší? Jádro! V roce 1970 tak vznikla studie Československé komise pro jadernou energii, která do Holešovic umístila jadernou elektrárnu s odběrem tepla. Vzniknout měla namísto tehdejší uhelné elektrárny mezi Partyzánskou ulicí a Výstavištěm.
Elektrárna měla mít dva reaktory o tepelném výkonu 1400-1500 MWt. Každý reaktor měl být umístěn v ocelové kouli o průměru 42 metrů, která měla být schovaná v metr tlusté železobetonové obálce. Chlazení pak měla zajišťovat voda z Vltavy.
Ing. Adam Scheinherr, MSc., Ph.D.
A co bezpečnost? Tehdejší projektanti ujišťovali, že „výsledky výpočtů při havárii jsou v rozmezí přijatelném pro hygienické orgány“ a že za běžného provozu by byla dávka radiace pro okolí naprosto zanedbatelná. Naopak zdůrazňovali zlepšení ovzduší i dopravy, protože není třeba dovážet uhlí — jaderce by totiž stačily dva vagony s palivem ročně.
A protože jedna jaderná elektrárna by požadavky Prahy na vytápění domácností i průmyslu nepokryla, v plánu byla i druhá. Nejprve se uvažovalo o Braníku, poté se vybralo místo v Radotíně, na soutoku Berounky a Vltavy.
Máte se koncem léta roku 2025 lépe než koncem léta roku 2021?Anketa
Jaderka v Radotíně měla mít také dva reaktory a z generovaného tepla se dle různých zdrojů měly kromě bytů a továren vytápět i rozlehlé skleníky pro pěstování plodin, případně obří rekreační areál s bazény a plážemi podél Vltavy.
Ačkoliv tehdejší projektanti a plánovači přistupovali k vizi pražských jaderných elektráren zcela seriózně, po revoluci nakonec z plánů logicky sešlo. Místo jádra se tak dnes Praha vytápí z různých zdrojů: z plynu, uhelky v Mělníce anebo odpadního tepla ze spalovny.
Myšlenka lokálních jaderných zdrojů ale jen tak nezmizela. Světovým trendem jsou nyní tzv. malé modulární reaktory (SMR), jejichž výstavba by měla být jednodušší a ekonomičtější, než u klasických jaderných elektráren. SMR jsou zatím v plenkách, ale třeba se jednoho dne dočkáme i v Praze.
Jaderná energie je skvělá: čistá a stabilní. Ale asi můžeme být rádi, že nám komunisti jaderné elektrárny uprostřed města nakonec nepostavili.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV