Ačkoliv to zní bizarně, tuhle otázku si v 70. letech minulého století skutečně položili tehdejší plánovači. A navrhli v Praze postavit dokonce dva jaderné zdroje! Jak měla pražská jaderná energetika vypadat? První otázka je, proč se nad jádrem v Praze vůbec uvažovalo. Motivace socialistických plánovačů byla vlastně jednoduchá, rozrůstající se Praha kromě elektřiny potřebovala hlavně teplo. To se tehdy vyrábělo primárně spalováním nekvalitního hnědého uhlí, což mělo neblahý dopad na pražské ovzduší, které bylo plné nečistot a prachu.

A který zdroj energie byl tehdy nejčistší? Jádro! V roce 1970 tak vznikla studie Československé komise pro jadernou energii, která do Holešovic umístila jadernou elektrárnu s odběrem tepla. Vzniknout měla namísto tehdejší uhelné elektrárny mezi Partyzánskou ulicí a Výstavištěm.

Elektrárna měla mít dva reaktory o tepelném výkonu 1400-1500 MWt. Každý reaktor měl být umístěn v ocelové kouli o průměru 42 metrů, která měla být schovaná v metr tlusté železobetonové obálce. Chlazení pak měla zajišťovat voda z Vltavy.