Vážené kolegyně, vážení kolegové, 

celá anabáze, která předcházela tomuto předloženému zákonu o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří, není ničím jiným než špatně maskovanou snahou o privatizaci sociálního zabezpečení v České republice. 

Poté co Fialova vláda v čele se svým ministrem bank Zbyňkem Stanjurou prosadila zavedení pokut za předčasné splacení či refinancování hypotéky, povinné ručení na zahradní traktůrky nebo zpackanou windfall tax, které se banky zcela vyhnuly, jim připravila tento dárek na rozloučenou, který má vynést bratru 2 miliardy korun ročně. 2 miliardy korun ročně, 20 miliard korun za 10 let. Řečeno s klasikem: korunu vám dá každý, 10 korun skoro každý, 100 korun vám dá přítel, 1 000 korun dobrý přítel, ale 2 miliardy korun ročně, to vám dá jedině ministr bank. 2 miliardy korun ročně s výhledem do nekonečna. To už je slušný balík peněz. To už by snad mohlo být trapné i samotným bankéřům. Viďte, paní poradkyně Horská? Viďte, pane poradče Křečku?

Připomeňme si, co už stihla Fialova vláda pro banky udělat. Nejprve jim v čase rekordně drahého bydlení zajistila, aby lidé nemohli přecházet za výhodnějšími hypotékami, a tím jim umožnila držet hypoteční sazby neúměrně vysoko, a to zcela bez ohledu na klesající úrokové sazby České národní banky. Jen kvůli tomuto kroku dnes platí statisíce českých domácností tisíce korun každý měsíc navíc. Zároveň byly banky Zbyňkem Stanjurou fakticky osvobozeny od daně z mimořádných zisků přesto, že jejich zisky z úložek u České národní banky byly doslova astronomické, daň skoro nezaplatily, ale zaplatila ji místo nich střední třída prostřednictvím svých akcií ČEZu a také ČEZ samotný, přestože by potřeboval peníze na investice do jaderných bloků.

A dnes Fialův kabinet přichází s návrhem vyvést penzijní spoření 108 tisícům pracujících lidí, těžce pracujících lidí, z průběžného systému do fondu bank a penzijních společností. Pojďme si rozklíčovat, co nám tady SPOLU koalice přesně upekla. Není to tak složité. A nepochybuji, že to bude zajímat nejen zaměstnance v náročných profesích, kteří jsou v tomto případě v roli rukojmích, ale také ostatní občany a ekonomické novináře.