Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Pane předsedo Jakobe, prostřednictvím paní místopředsedkyně, mluvil jste celkem dlouho, neřekl jste nic. Takže je to jednoduché. Je to jednoduché. Nezaobalujte to do všech těch krásných slov a prázdných frází a prázdných floskulí. Udělejte jediné: posuňte účinnost tohoto zákona, této novely za volbu generálního ředitele.

Řekněte ano, ne, pokud ne, tak proč. O nic jiného tu nejde. Vždyť to víme všichni. Tak se toho nebojte, řekněte to tady na rovinu - chceme svého generálního ředitele, protože tam chceme mít nějaký vliv. Já věřím, že i tak by se vám to nepodařilo. Nebo řekněte ne, je to jinak a proč je to jinak. Neříkejte nám tady spoustu těch prázdných slov, které stejně všichni víme, že nemají žádnou informační hodnotu.