Řada kritiků současných kroků Evropské unie, zejména Evropské komise, využila či spíše zneužila výsledku referenda ve Velké Británii, ke svému zviditelnění. Využívají současné vlny strachu z nelegální migrace i toho, že lidé nejsou vždy a plně racionální. Proto často volí cestu emocí a nechají se manipulovat. Já mám tu výhodu, že od roku 1990 si pravidelně vyměňuji názory na současné dění v Evropě i ve světě s dlouholetým členem Labour Party, který je, na rozdíl ode mne, daleko více kritický a radikálnější. Přesto v případě Brexitu se shodneme na tom, že Britové si před hlasováním spojili v hlavě různé neřešené problémy, které spolu nesouviseli. Přesto platí, že je třeba čas od času vyložit karty na stůj a kriticky uvažovat.

Tím prvním důvodem pro Brexit byl pocit, že se prohlubující integrací a často málo pochopitelnými kroky Evropské komise, ztrácí národní identita a rozhodovací pravomoci národního parlamentu. Což mimo jiné využili populisté, zejména Britská národní strana. K tomu přispěla skutečnost, že rozšiřování společné měny zůstalo na půl cesty, že nejen Evropa, ale i svět je v pasti malého ekonomického růstu a nízké inflace. Celá společnost se stala pře úvěrovanou, protože úvěry se poskytují na ledacos a jsou velmi dostupné i pro nízko příjmové skupiny obyvatel. Což bylo mimo jiné příčinou americké finanční krize v roce 2008.

Druhým důvodem pro Brexit, byla vysoká nezaměstnanost a problémy s dostupným bydlením, především u mladých Britů. Konzervativci nebyli a nejsou schopni či ochotni realizovat řadu opatření, které navrhovala Evropská komise a Evropský parlament. Tohle se spojilo se snížením mezd a platů, což se negativně odrazilo v poklesu životní úrovně. Tyto neřešené vnitropolitické problémy přispěli k tomu, že se hněv lidí obrátil nikoliv k vládě, ale k občanům z jiných členských zemí EU, kteří dlouhodobě v Británii žijí a pracují. Především se to týká obyvatel „nových“ členských zemí Evropské unie.