Není jistě sporu o tom, že voda je základ života na zemi a bez ní si ho ani nedokážeme představit.  Voda je dnes automatickou součástí životního komfortu, otočím kohoutkem a teče! A co když nepoteče? Vzdáme se našich mnohých novodobých vymožeností, jako jsou např. automatické pračky, myčky, domácí bazény a budeme stát s kbelíkem frontu? A jak budeme splachovat na WC? Např. na sídlištích by to byla hygienická katastrofa.

Naše konzumní společnost má vysokou energetickou spotřebu a voda, jako chladící médium, i přímo ovlivňuje výrobu el. energie, voda je nutná pro zemědělskou výrobu. Voda je život!

Zdroje vody se však tenčí. Hydrologické mapy Evropy jednoznačně ukazují postupné vysychání kontinentu, ale ve srovnání se Středním východem či Afrikou je Evropa stále relativně na vodu bohatá. Tím nejzelenějším ostrůvkem v Evropě je zatím ještě Česká republika. Srážkové úhrny v ČR se dlouhodobě prakticky nemění. Výrazně se však mění intenzita srážek na menší rozloze. Rozšiřují se tak území, kde jsou srážky minimální, na druhé straně jsou místa s rychlými přívalovými srážkami, kdy voda rychle odteče a nevsakuje se. Zásoby podzemních vod jsou pod hranicí 50% a je již fakticky nemožné, aby se za současného trendu srážek vůbec doplnily (zvláště po současné zimě). Zemědělská výroba se specializuje a intenzifikuje, s dopady na retenční schopnosti půdy. Úloha lesů a jejich schopnost vázat vodu v důsledku vyšších teplot a kalamit, ať už povětrnostních nebo biologických /kůrovec/ výrazně klesá. Výsledkem je pak další eroze půdy a další vysychání.