Pane předsedo, pane vicepremiére, kolegyně, kolegové, když jsme schvalovali, tedy ti, kteří jsme tady byli, zákon o státní službě... Nebo dostali, ne, že jsme ho schvalovali, mnozí jsme ho neschválili, ale dostali jsme ho na stůl, tak si pamatuji velmi dobře, jak davy náměstků se těšily na to, ať už konečně se petrifikuje stav, který je. To znamená, oni ať si sednou do pozice náměstka. Je to pozice hned po ministrovi, to znamená je to nejbližší spolupracovník ministra, on s nimi nebude moct nic udělat, protože tam budou. A samozřejmě když se podíváte na to, kolik náměstků na kterých ministerstvech přibylo v té době, aby si jednotlivé strany zajistily své lidi na těchto ministerstvech, v tzv. odborných funkcích, tak si myslím, že to jednoznačně dokládá, že to nebyla dobrá cesta.
Když přijde nová vláda, nový ministr, nový starosta, hejtman atd., tak lidé očekávají, že něco změní. Co může změnit, když nemůže změnit své nejbližší spolupracovníky? Může změnit jednoho politického náměstka. Svého. A co ti ostatní? Co když mnozí z nich tam nepatří? Co když svou práci dělají špatně? Já vám řeknu, jak to nakonec dopadá, protože jsem sám bohužel ve výkonu, kdy musím být účasten této dohody, tak je to tak, že stát jim zaplatí strašné peníze za odchodné. Ale ne to odchodné, které jenom je, a je strašně vysoké, ale je to tak, že dostanou ještě mimořádnou speciální odměnu, abychom se dobrovolně dohodli, on odešel a mohl přijít někdo jiný. Na to se nikdo nedívá. To, kdybychom vyčíslili, to byste viděli, kolik je to desítek možná stovek milionů v České republice. Myslím na všech úrovních řízení.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV