Pane předsedající, pane ministře, kolegyně, kolegové, já mám jen pár poznámek. Materiály, které diskutujeme, nebo vyjádření, které diskutujeme, ty materiály se netýkají samozřejmě jen energetické politiky, ale také opatření v oblastech změny klimatu. Protože jsem vystudoval astrofyziku, tak samozřejmě tvrdím, že klimatické změny byly, jsou a budou a nezáleží na našem konání. Člověk je bezesporu prohlubuje, vyhání do extrémů, ale na druhou stranu ještě před pár tisíci roky byly doby, kdy Sahara byla zelená a vyschla nikoli zásahem člověka. Kdy Amazonie nebyla pralesem. Ve 13. století jsme prožívali poměrně velké globální oteplení, v 18. století malou dobu ledovou. A před 650 miliony roky byla Země fakticky celá zamrzlá. Takže skutečně klimatických změn je spousta. A myslím si, že nemůžeme bojovat s klimatickou změnou, ale můžeme se maximálně přizpůsobovat. A z tohoto úhlu pohledu je samozřejmě diskuze o zdrojích elektrické energie, nebo energie jako takové, velmi důležitá.
Já v zásadě souhlasím s tím, co říká kolegyně Seitlová, i s tím, o čem tady mluvil kolega Hampl. Na druhou stranu musíme se na tyto věci dívat realisticky. Určitě podporuji obnovitelné zdroje energie, ale je nutné si uvědomit, v jakém klimatu a na jakém místě v rámci planety žijeme.
A také, že naší snahou je, abychom snižovali produkci oxidu uhličitého. Z tohoto úhlu pohledu například argument, že jaderná energetika je drahá, ano, je drahá, ale na druhou stranu je také bezemisní. A tím pádem plníme alespoň jeden ze zadaných úkolů.
Také si samozřejmě myslím, že je hloupost, abychom dolovali uhlí, ať už hnědé, nebo černé, ale na druhou stranu je také nutné si uvědomit, že v současné době zhruba 40 % veškeré produkce elektrické energie pochází z uhelných elektráren. A když je vypneme, tak je nemáme čím nahradit. Respektive nahradit je čím máme, a to samozřejmě jadernou energetikou.
Jako podtón tady často zaznívá – a zaznělo to i na dnešní mimořádné tiskové konferenci, že existuje jakési bezpečnostní riziko, co se týká provozu jaderných elektráren. Ale to chci, aby tady bylo jasně řečeno – to není pravda. Provoz Dukovan a Temelína není závislý na Rusku. Ano, Rusové v současné době do Temelína a do Dukovan dodávají jaderné palivo. Ale proč ho dodávají? Dodávají ho proto, že byli levnější než Američané. Naopak, jaderná energetika je jeden z mála zdrojů, kde nejsme na Rusku nijak závislí, protože když půjde do tuhého, koupíme si jaderné palivo od někoho jiného. Temelín každých 10 let vypisuje výběrové řízení, do kterého se mohou přihlásit různí dodavatelé. A u palivových tyčí Rusové vyhrávají jenom proto, že jsou nejlevnější.
My tady pořád strašíme jadernou energetikou. Ano, je to komplexní a složitý problém, ty zdroje jsou samozřejmě těžko konstruovatelné. Staví se i v Evropě. Francie staví, Finsko staví a další státy Evropské unie o tom uvažují, anebo jsou alespoň ve stádiu nějakých projektových případ. Ale na druhou stranu nikoho nevzrušuje, že zhruba třetina nejaderných zdrojů, ať už ropa, plyn nebo uhlí, zhruba ve třetině objemu spotřeby Evropské unie pochází z Ruska. Německo je na tom třeba ještě hůře. Přechází na plyn. Odkud půjde? Ten plyn z velké části půjde Nord Streamem z Ruska.
Takže jestli vzniká nějaká energetická závislost, tak někde úplně jinde. Děkuji.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
