Vážený pane předsedající, vážený pane premiére, dámy a pánové,

jednání Evropské rady 15. a 16. prosince bylo skutečně mimořádně důležité. Dovolte, abych začal něčím, co s tím souvisí jenom okrajově. Ale potom se vrátím k tomu, co tedy říkal pan premiér. A také navážu na svého předřečníka v jedné otázce. Před 2 dny proběhla médii zpráva, že prezident republiky Miloš Zeman telefonoval s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, po několika letech měli spolu hovor. A podle české strany byla také řeč o tom, aby společnost Home Credit, která údajně čelí dnes složité situaci, kdy členský režim na ni uplatňuje restriktivní opatření, našla zastání nejenom u českého, ale u čínského prezidenta.

Proč o tom mluvím? Tahle firma se dostala do hledáčku sdělovacích prostředků a bezpečnostních služeb v okamžiku, kdy prohlásila veřejně, že stojí za obratem české zahraniční politiky vůči Číně, vůči Čínské lidové republice. To je velmi zajímavé. Byl to právě Miloš Zeman, který otevíral dveře největším aktérům, například právě Home Creditu, ze skupiny PPF do Číny. Dokonce tam lítal jejich jetem, privátním, aby jim tam udělal dobré jméno. A jaké jsou plody tohohle toho úsilí? Dnes tato firma čelí restriktivním opatřením. To znamená, že vlastně ta pomoc nejenom, že nebyla úspěšná, to je věc a to je starost pro ty, kteří drží posíli v této firmě, to není naší starost.

Ale naší starostí by mělo být, abychom nepřehlédli, že společnost PPF otočila kormidlem české zahraniční politiky. Dokonce její představitelé o tom s uspokojením mluvili. A dnes slyšíme, že čelí restriktivním opatřením. To znamená, že nehledě na jejich byznys dostali českou zahraniční politiku do situace, že jsme jakoby „rukojmími“ jejich zájmů v Číně. A tady už přecházím k tomu, co říkal pan premiér a co chci ocenit. Pan premiér totiž řekl, že nechceme, aby Česká republika v něčem byla závislá na východních diktaturách.