Přiznám se, že jsem byl těmito pozváními potěšen a překvapen zároveň. Nevěděl jsem totiž, že na Vysočině a vlastně v celé České republice vznikaly nejdříve v krajských, potom v okresních a následně dalších městech postupně tzv. veřejné požární útvary, kde prvními příslušníky byli zpravidla členové místních organizací českého svazu požární ochrany. Tyto veřejné požární útvary, na kterých zpočátku sloužili třeba jeden, dva nebo tři lidé se následně postupně rozrůstaly a staly se základem pro vznik městských stanic profesionálních hasičských záchranných sborů, jak je známe dnes.
Když jsem začal jenom letmo zkoumat, jak to bylo se vznikem veřejných požárních útvarů a následně profesionálních hasičských sborů v mém senátním obvodu zjistil jsem, že doba jejich vzniku je poplatná zejména velikosti měst v tehdejší době a také míře pokrytí, kterou hasiči v té době z těchto měst zajišťovali. Zatímco stanice Jihlava oslaví v roce 2022 již sedmdesátku, tak stanice profesionálních hasičů v Polné začala fungovat teprve v roce 1983. V Dačicích a v Třešti byly profesionální požární stanice založeny shodně v roce 1974 a stanici v Telči čekají v roce 2022 oslavy padesátin.
Z dnešního pohledu je tedy zřejmé, že přestože historie profesionálních hasičských útvarů je poměrně velmi krátká, tak jsme za dobu jejich existence ušli v České republice veliký kus cesty. Naše fungování integrovaného záchranného sytému, tedy nastavenou spolupráci hasičů, zdravotníků a policistů nám mnoho států závidí. Třešničkou na dortu je potom výborná spolupráce dobrovolných a profesionálních hasičů. Myslím, že je dobré si to alespoň občas připomenout a třeba nejen v rámci výročí hasičům profesionálním i dobrovolným za jejich práci poděkovat.
Miloš Vystrčil
Psali jsme:
autor: PV
