Zpráva o hospodaření České televize má desítky stran. Obsahuje mnoho údajů, položek a vyčíslených korunových částek. Obsahuje ale i zásadní sebeobhajobu a sebechválu České televize a argumentaci ve prospěch zvýšení televizních poplatků a rozšíření okruhu jejich plátců.

Na první pohled je to pochopitelné a samozřejmé. Na druhý už ale nikoli. Zprávu nepředkládá management České televize (jakkoli si nemůžeme dělat iluze o tom, že všechny podklady byly managementem kompletně předpřipraveny). Zprávu předkládá Rada České televize, a ta tu není od toho, aby splynula s managementem a hájila ho, i když téměř všechny předchozí Rady ČT přesně to činily.

Radu ČT nemáme od toho, aby hájila Českou televizi vůči veřejnosti, vůči občanům, vůči divákům, vůči plátcům poplatků či vůči Parlamentu ČR. Radu ČT máme naopak od toho, aby Českou televizi kontrolovala, aby dohlížela, nakolik se ČT chová hospodárně, ale hlavně nakolik naplňuje zadání uložené zákonem, nakolik naplňuje veřejný zájem v oblasti televizního vysílání.

Radu ČT tu máme, aby hájila zájem veřejnosti, občanů, diváků a plátců televizních poplatků právě vůči managementu a zaměstnancům ČT. Aby tisíce lidí pracujících na Kavčích horách nedělaly nic jiného, než plnily úkoly, kvůli nimž byla ČT zřízena, kvůli čemu jí byl svěřen veřejný majetek, předány vyhrazené kmitočtové dispozice a kvůli němuž existují televizní poplatky, z jejichž výnosu jsou tito zaměstnanci placeni. Z tohoto úhlu pohledu máme i my zprávu posuzovat.