Seznam návrhů na státní vyznamenání podaných předsedou Senátu Parlamentu ČR

prof. ing. František VEJRAŽKA, CSc.
*6. 4. 1942
Profesor Vejražka svou vědeckou a výzkumnou činnost orientoval do oblasti družicových navigačních systémů GPS, GALILEO a GLONASS. Zavedl družicovou navigaci v Československu, pořádá přednášky pro širokou technickou veřejnost. Řídil výzkum a vývoj přijímače GPS předaného do výroby v podniku Mesit, Uherské Hradiště. Řídil výstavbu referenční stanice diferenčního GPS a zavedl diferenční metody GPS v armádě ČR. Autor projektu palubního vybavení letadla L410 systémem Omega. Aktivně se podílel na sblížení družicových navigačních systémů EU a USA ("Action Team"). Člen komise pro osnovy programu Electronics Degree na Technikum Wien (2004).
Je jediným zástupcem ČR Královského institutu navigace v Londýně. Za profesorem Vejražkou stojí také obsáhlá mezinárodní publikační činnost.

Gjon PERDEDAJ
*23. 10. 1969
Obětavý zachránce. V roce 2000 pracoval jako číšník v pražské restauraci. Když vynášel odpadky, zaslechl volání o pomoc. Neváhal a před lupičem s nasazením života ochránil starou ženu. Násilník mu ale prořízl hrdlo. Od té doby nemůže mluvit a má problémy s pohybem. V prosinci 2012 mu sice byly díky zásahu advokáta přiznány první dávky v hmotné nouzi, později však karlovarský úřad práce zahájil správní řízení o jejich odebrání, jelikož se dozvěděl, že Perdedajovi lidé věnovali peníze v humanitární sbírce. Udělení státního vyznamenání G. Perdedajovi by bylo symbolickým důkazem, že hrdinské činy jsou v České republice patřičně ceněny.

Prof. RNDr. Blanka ŘÍHOVÁ, DrSc.
*21. 10. 1942
Přední česká imunoložka Blanka Říhová patří k nejuznávanějším a nejpublikovanějším českým výzkumným pracovníkům současnosti. Je aktivní a respektovanou členkou řady významných mezinárodních vědeckých institucí, zasedá v redakčních radách předních světových vědeckých časopisů, byla jí udělena četná zahraniční i domácí ocenění, v rámci své pedagogické činnosti vychovala mnoho vědeckých talentů. Téměř půl století působí na půdě Akademie věd ČR, mj. byla ředitelkou Mikrobiologického ústavu, v současnosti tamtéž působí jako vedoucí Sektoru imunologie a gnotobiologie. Přednášela a přednáší na domácích a zahraničních univerzitách (mj. ve Francii a USA). Byla nebo je členkou mnoha vědeckých rad významných institucí (mj. Ruské akademie přírodních věd, European Cell Proliferation Society, Schweizerische Ärztegesellschaft für Magnetfeldenerglieregulation und therapie, European Academy of Sciences, American Association for Cancer Research aj.)Léta vede Českou imunologickou společnost, její jméno je spojeno s desítkami patentů. Byla nominována na European Inventor Award pro nejlepšího evropského vynálezce, je držitelkou Medaile Ruské akademie přírodních věd nebo ceny Česká hlava. Její dílo má zcela zásadní význam na možnosti léčby rakoviny. Průkopnické práce Blanky Říhové o protirakovinné léčbě umožnily vývoj důležitých léků se specifickými mechanismy zaměřenými proti bujení zhoubných nádorů.

Evžen PLOCEK
29. 10. 1929 – 4. 4. 1969
Regionální politik, delegát legendárního vysočanského sjezdu KSČ, aktivní stoupenec Pražského jara. Upálil se na protest proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy. Sebeobětování Evžena Plocka můžeme srovnávat s činem Jana Palacha a Jana Zajíce. Evžen Plocek se však nerozhodoval pod vlivem opozičního entuziasmu mládí, ale jako vyzrálý muž středního věku, významný představitel reformního křídla KSČ, usilujícího o demokratizaci československé společnosti. Byl vzorem politika, který se přihlásil k osobní odpovědnosti za politickou porážku. Svoje rozhodnutí sebeobětování vědomě chápal jako nejúčinnější formu řešení v daném okamžiku svého niterního zápasu. Zklamání nad politickou porážkou proměnil v záměrný protest a zároveň výzvu k vytrvání v politickém zápase emancipující se občanské společnosti za svobodu a suverenitu své vlasti. Evžen Plocek je nositelem vyznamenání Zlaté lípy in memoriam, uděleného 11. listopadu 2009 ministrem obrany ČR, Čestnou medailí T. G. Masaryka, udělenou Masarykovým demokratickým hnutím in memoriam 4. března 1999 a Zlatou medailí T. G. Masaryka, udělenou in memoriam Masarykovou demokratickou akademií 9. října 2013.

Prof. RNDr. Fr. VYSKOČIL, DrSc.
*3. 9. 1941 Neurofyziolog, profesor fyziologie a farmakologie. Jeho laboratorní studium nervové soustavy, elektrofyziologie a biochemie nervosvalových kontaktů a synapsí v mozku vedlo k řadě zajímavých nálezů a objevů, mimo jiné i o působení adrenalinu a noradrenalinu na lepší výkonnost nervových spojů a nekvantového výlevu neuropřenašečů.
Je autorem a spoluautorem stovek, z toho 180 v mezinárodních časopisech vč. časopisu Nature. Působí na Oddělení neurobiologie, Katedra fyziologie živočichů a člověka, Přírodovědecká fakulta UK v Praze a ve Fyziologickém ústavu Akademie věd ČR. Je členem The Physiological Society, London, Cambridge a zakládajícím členem Učené společnosti České republiky, čestným členem Čs. lékařské společnosti J. E. Purkyně, Society for Neurosciences USA aj.
Je profesorem na několika zahraničních universitách (University of California, San Francisco USA, Kazaňská lékařská universita aj.) a od r. 2010 také emeritním členem Akademie věd České republiky.

Ladislav SMOČEK
*24. 8. 1932 Ladislav Smoček patří k vůbec nejvýznamnějším osobnostem českého divadla 20. a 21. století, ať už jako režisér nebo dramatik. V 60. letech se založením Činoherního klubu podílel na zásadní moderní teoretické i praktické proměně české dramatiky, která vzbudila velkou pozornost i v zahraničí. Na modernizaci českého divadla malých forem se podílel nejen jako režisér, ale i jako autor. Dlouhodobě patří ke třem světově nejhranějším českým dramatikům, nejnověji se připravuje nastudování jeho textu v Argentině. Byl a je také často zván na hostování do zemí po celém světě, režíroval řadu inscenací ve Skandinávii, Itálii, Španělsku, ale i ve Spojených státech nebo na Filipínách. Šíří tak dobré jméno české kultury v zahraničí.

kpt. František PELTÁN
1. 4. 1913 – 20. 7. 1942 František Peltán byl radista odbojové skupiny Obrana národa a zajišťoval zejména spojení skupiny „Tři králové“ (Morávek – Balabán – Mašín) s londýnským exilem. I po rozbití uvedené skupiny dál pracoval s nasazením vlastního života v ilegalitě a předával pokyny londýnské vlády domácímu odboji. Řadu měsíců po smrti Tří králů zázračně unikal gestapu, několikrát prchl z obklíčení, přežíval v těžkých podmínkách, přesto dál plnil spojovací úkoly. Až v červenci 1942 podlehl v přestřelce gestapácké přesile. Zatímco Tři králové obdrželi někdejší federální Řád Milana Rastislava Štefánika, František Peltán, o jehož hrdinství a významu pro jednu z nejdůležitějších odbojových skupin není pochyb, se odpovídajícího posmrtného ocenění své činnosti ze strany státu stále nedočkal.

Prof. MUDr. Jiří BARTEK, CSc.
*24. 10. 1953
Jiří Bartek z Ústavu molekulární a translační medicíny Olomouc je v současné době světově nejcitovanějším českým vědcem a hovoří se o něm jako o jednom ze žhavých kandidátů na Nobelovu cenu. Působí i na výzkumném ústavu Kraeftens Bekaempelse v Kodani (jako vedoucí laboratoře Cell Cycle and Cancer). Věnuje se výzkumu regulačních mechanismů dělení nádorových buněk a mechanismů vedoucích ke vzniku nádorů. Je autorem téměř 400 vědeckých prací. Je držitelem ceny Dánské asociace pro výzkum nádorů, ceny Alfreda Benzonse, ceny Novo Nordisk a řady dalších zahraničních ocenění. Je také čestným profesorem univerzity v Kodani a univerzity v Aarhusu. Jeho práce má zcela zásadní význam pro výzkum léčby rakoviny a zejména jeho poslední objevy znamenají v této oblasti obrovský pokrok, o němž se hovoří v celém vědeckém světě.

Ing. Ludvík KALMA
9. 10. 1941 – 24. 11. 1996 Jeden z nejvýznamnějších a nejúspěšnějších novodobých českých manažerů, který se těšil úctě a respektu vlastníků i odborů a který disponoval i nezanedbatelnou autoritou díky svému technickému rozhledu a fundovanosti. Byl i autorem několika vynálezů a zlepšovacích návrhů v oboru metalurgie. Bezesporu patří k nejdůležitějším osobnostem českého automobilového průmyslu po listopadu 1989 a významně se tak zasloužil o české hospodářství. Kalma měl klíčovou zásluhu na úspěšné transformaci mladoboleslavské automobilky v moderní a prosperující závod koncernu Volkswagen, který přináší profit celé české ekonomice a který je také citlivý k právům a potřebám zaměstnanců. Ludvík Kalma zůstává i po své tragické smrti (autonehoda) vynikajícím příkladem moderního českého manažera, který v nejlepším slova smyslu navazoval na prvorepublikové baťovské tradice řízení podniku.

Pavel NEDVĚD
*30. 8. 1972 Bývalý český fotbalový záložník a reprezentant, mezinárodně nejuznávanější český fotbalista historie a jeden z našich nejúspěšnějších sportovců vůbec.
Čeští fotbaloví příznivci si Pavla Nedvěda budou pamatovat především díky jeho výkonům v reprezentaci. S jeho jménem jsou spojeny největší úspěchy našeho fotbalu v novodobých dějinách. Reprezentoval Českou republiku na třech evropských šampionátech a jednom světovém (ČR se ho účastnila poprvé po 16 letech). V letech 1996 resp. 2004 s týmem získal stříbrnou resp. bronzovou medaili na Mistrovství Evropy. V 91 reprezentačních zápasech (s bilancí 53 výher, 16 remíz, 22 proher) vsítil 18 gólů, jeho úloha v týmu však byla jiná – kapitán a tvůrce hry. Od roku 2006, kdy ukončil kariéru v národní reprezentaci, se ho bohužel stále nepodařilo na této pozici adekvátně nahradit.
Není sporu o tom, že Pavel Nedvěd se svými vynikajícími výkony jak v rámci reprezentace, tak v klubových soutěžil, zasloužil o šíření dobrého jména České republiky v zahraničí jako málokterý sportovec. Na konci roku 2003 získal jako druhý Čech, po Josefu Masopustovi, cenu Zlatý míč pro nejlepšího fotbalistu Evropy. Nejrespektovanější fotbalista všech dob, legendární Pelé, zařadil v roce 2004 Nedvěda mezi 125 nejlepších žijících fotbalistů.