Po několika návštěvách a čínských akvizicích v Praze by se mohlo zdát, že Česká republika našla strategického partnera pro svůj další rozvoj. Je tomu ale skutečně tak? Ze slibovaných investic dorazilo zatím z východu jenom deset procent, zato opačným směrem třikrát tolik. Přitom čínské investice zde nevytvářejí žádná pracovní místa. Naopak české investice v Říši středu vytvářejí pro tamní obyvatele pracovní příležitosti, které ovšem berou občanům České republiky. Nejen fotbalové kluby a nemovitosti, ale v poslední době se Čína uchází i o banky, což je ovšem daleko nebezpečnější prostředek ovládnutí a manipulace s českým trhem.

Prvním velmi problematickým charakterem čínských investic je skutečnost, že naprostá většina čínských podniků je vlastněna komunistickým státem. Z toho vyplývá, že i zahraniční investice, tj. i investice v České republice jsou ovládány a řízeny Komunistickou stranou Číny.  Je třeba si uvědomit, že dosažení zisku, tedy normální stimul tržní ekonomiky není v případě čínských investic prioritní. Bývalý Sovětský svaz nikdy na Západě neinvestoval. Naprostá většina investic je řízena komunistickou stranou, a proto plní cíle touto stranou vytýčené, tedy plněním politického pokynu k rozšiřování vlivu a moci komunismu, který byl vydán v Evropě známé podobě již v roce 2000 a je dále potvrzován pětiletými plány. Evropa, a tedy i Česká republika jsou proto subjekty zahrnutými do plánů čínského komunistického vedení a jeho světovládných ambicí. Není jistě dobrým pocitem představit si, jak v Pekingu ve státní plánovací komisi hodnotí možnosti investic v České republice z perspektivy jejího ovládnutí.

K ovládnutí jakékoliv země ovšem není možné použít jen ekonomické nástroje. Je třeba použít i nástroje politické, které vládnutí zdůvodní a obhájí před většinovou veřejností. Proto také do čela tohoto plánovaného ovládnutí jsou postaveni lidé, kteří nejen musí být členy strany, ale také jsou zapojeni do různých typů čínské rozvědky a kontrarozvědky. Investice v České republice ovládá společnost CEFC vedená rozvědčíky jejichž jména nejsou tak důležitá, protože nemáme ani nejmenší možnost je ověřit. Důležitý je však jejich pracovní a politický životopis, který zveřejnili v době, kdy ještě nepůsobili v Evropě. Předseda představenstva CEFC je bývalý člen politického oddělení, tedy politruk Čínské lidové armády, což potvrzuje předpoklad, že jeho podřízení zastávaly podobné funkce z pověření komunistické strany.  Tyto informace však byly v souvislosti s investicemi v České republice vymazány. Čínské vedení šlo dokonce ještě mnohem dál, vědomo si své nedotknutelnosti zajištěné politickým krytím.

Čínská společnost podala předžalobní výzvy, jejichž obsahem je varování všem, kdo by chtěli rozkrýt charakter osob působících ve vedení této společnosti anebo varovat občany České republiky před riziky, která může spolupráce s čínskými státními podniky přinést. Takovýto akt ovšem představuje jednoznačné porušení mezinárodního práva a jasné vydírání nebo přípravu tohoto trestného činu. Je jasné, že se CEFC může takto chovat, jelikož jeden z čínských rozvědčíků je v současné době poradcem prezidenta Zemana, který zde vystupuje pod jménem Jie Ťien-ming. Podáno s trochou humoru je to jedno, protože tam v těch končinách to je buď ting-ťang nebo ťang-ting a o kousek jižněji se stejně všichni jmenují kim. Ovšem politická kultura a morálka evidentně v Evropě za uplynulých padesát let dostaly hodně na frak. Když bylo odhaleno, že tajemníkem sociálně demokratického kancléře Spolkové republiky Německo Willyho Brandta je agent východoněmecké Stasi. Willy se ihned poroučel. Ale to bylo v minulém století, dnes by to bylo úplně jedno.