Guvernér České národní banky, bývalý premiér a ministr financí Jiří Rusnok v Otázkách Václava Moravce v březnu řekl: „…mělo (by se) občanům zdůrazňovat, že státní důchod tady není od toho, že budete mít životní úroveň téměř nezměněnou, až půjdete do penze. Ten je tady od toho, abyste nespadli do bídy, a tak má fungovat…“ Tím vyprovokoval reakce politiků napříč politickým spektrem. Až na ojedinělé výjimky (Miroslav Kalousek, Jan Skopeček) reakce velmi negativní.
Samotného mě překvapuje, že je autorem tohoto výroku právě pan Rusnok, který byl ministrem financí sociálně demokratické vlády. Jsou to právě sociální demokraté, kteří na průběžném systému tak lpí. Nicméně musím s panem guvernérem naprosto souhlasit. Stát by měl především udělat tlustou čáru za průběžným systémem jako hlavním (a často dokonce jediným) zdrojem financí penzistů. Současným pracujícím ještě splnit, co jim průběžný systém slibuje a lidem, kteří v těchto letech nastupují do zaměstnání jasně říct, že průběžný systém je jen pojistka. Samozřejmě by měl stát zároveň s tím snížit odvody na sociálním pojištění, aby si lidé mohli svobodně zvolit, jakým způsobem se na stáří zajistí.
Průběžný systém má zásadní vady
Nedobrovolnost
Stát nás nutí do celé řady povinností. Tato je však zcela mimořádná svým rozsahem. Spolu se zdravotním pojištěním se pohybuje průběžný důchodový systém ve stamiliardových částkách. To na své výplatě pocítí opravdu každý a dost citelně. Mediánový zaměstnanec, který bere 20 880,- čistého, odvádí na důchodové pojištění 7 650,- měsíčně. 7 650 korun, které by člověk mohl spořit, investovat, vložit do vzdělání svých dětí, apod.
Princip letadla

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV