Děkuji za slovo. Já bych své vystoupení rozdělil do dvou částí. Je to první zákon, který přijímáme ve stavu legislativní nouze, kdy je Sněmovna jasně rozdělena na vládní poslance a opoziční poslance. A to máme tři vládní strany a šest opozičních stran, které se v málo čem shodnou všechny opoziční strany. Tak už to samo o sobě svědčí o tom, že návrh tohoto zákona ve stavu legislativní nouze není na místě.

My jsme zatím projednali a schválili deset zákonů v legislativní nouzi a my, občanští demokraté, jsme jich devět podpořili, přestože naprostá většina našich pozměňovacích návrhů k jednotlivým návrhům neprošla. Jenom u novely zákona o rozpočtu na rok 2020 jsme se zdrželi. Ale současně jsme ho nijak nekritizovali, protože jsme říkali, že je jasné, že ten schodek bude minimálně 200 miliard. A všichni si přejeme, aby byl co nejmenší. Ale myslím si, že to číslo realistické bohužel není a že může být i mnohem vyšší. Tak to samo o sobě by mělo vést vládu a vládní poslance k zamyšlení, proč tlačí tento návrh - pokud se rozhodnou ho podpořit - proti obecnému odporu opozice. A myslím, že opozice, jak už jsem říkal, projevila velkou vstřícnost v této době a rozumné nápady vlády třeba v jiných parametrech, než si sama představovala, podpořila. V tomto případě to není a myslím si, že pokud to projde Sněmovou, tak bude velmi problematické tento návrh schválit v horní komoře. Ty důvody, proč ten návrh by měl jít - pokud vůbec, tak by měl jít standardním legislativním procesem. Za necelých čtrnáct dnů začíná další schůze Poslanecké sněmovny, kde by měly být body projednávány v řádném legislativním procesu.

Je paradoxní, že v tomto zákonu, tímto zákonem, který projednáváme, jsme zřídili Národní rozpočtovou radu. Všichni jsme se tvářili, jak je to skvělé, že máme nezávislé odborníky, nezávislé na vládě, kteří budou dávat svá doporučení, případně hodnotit stav veřejných financí, případně hodnotit některé klíčové ekonomické záměry ať už vlády, či opozice. Právě tím, že nejsou součástí standardního politického boje, mají poměrně dlouhou funkční dobu nebo poměrně dlouhé funkční období. Víte, že jsou různé instituce, které navrhují jednotlivé členy Národní rozpočtové rady.

Národní rozpočtová rada, a teď pominu to, že byla z přípravy a projednávání tohoto návrhu zákona vyloučena. Pokud bychom byli přesvědčeni, že ten zákon potřebujeme, tak by to bylo i pochopitelné z časového hlediska, ale přesvědčeni nejsme. Naopak. Jednak jsme všichni dostali stanovisko Národní rozpočtové rady, jednak jsme si přečetli i veřejně publikovaná stanoviska paní předsedkyně, která se určitě nedá označit, že to je člověk, který z opozičních pozic útočí na rozpočtovou či jinou politiku vlády. A když to shrnu, tak kromě těch obav, kdyby ten zákon byl vůbec přijat v této podobě, jaký by to mělo dopad v následujících sedmi letech, tak vlastně paní předsedkyně Národní rozpočtové rady říká, že ten zákon je zbytečný a že ten výklad, který nám tady dala paní ministryně a ke kterému se přiklonil i pan poslanec Dolejš, že bez té novelizace se musí buď výrazně škrtat, nebo výrazně zvýšit příjmy státního rozpočtu formou zvýšení daní, prostě není správný. Není správný. A nedovedu si představit, že v těchto měsících Evropská komise bude řešit návrh státního rozpočtu České republiky na rok 2021, například to, jestli 30. dubna byly výdajové rámce správně, nebo ne. Myslím si, že všechny členské země mají úplně starosti, než se dívat do vedlejších států, jestli náhodou jejich výdajové rámce nepřekročily to, co mají. Navíc nejsme součástí eurozóny. Kdyby ratifikace fiskálkompaktu byla povinná, a pokud se pamatuji, my jsme hlasovali proti ratifikaci, tak jsme využili tu možnost a vyňali jsme vlastně z ratifikace ty klíčové paragrafy fiskálkompaktu.