Dle zákona o České televizi „hlavními úkoly veřejné služby v oblasti televizního vysílání jsou zejména poskytování objektivních, ověřených, ve svém celku vyvážených a všestranných informací pro svobodné vytváření názorů“ a „přispívání k právnímu vědomí obyvatel České republiky“. Jak si Česká televize v tomto smyslu počíná? 

Daly by se napsat desítky, možná stovky příkladů, kdy zpravodajství a publicistika České televize postupují v naprostém rozporu, ba přímo v protikladu se svými zákonem deklarovanými povinnostmi. Protentokrát si ale připomeňme pouze dva do očí bijící příklady z poslední doby.

Jedna z manipulačních technik, jak občany/diváky vodit za nos, se nazývá „agenda setting“. Na Wikipedii se o ní můžeme dočíst toto: „Média podle této teorie svým výběrem zpráv a témat neovlivňují přímo názory lidí (neříkají lidem, co si mají myslet), ale mají významnou úlohu při určování toho, o čem se mluví, o čem lidé přemýšlejí a jaká témata jsou vnímána publikem jako důležitá.“