Přímá volba

Prezident Zeman od prvních dnů využívá síly, kterou mu svěřila přímá volba. S úžasem i děsem sledují česká média a zbytek české politiky, jak obratně a s jakým sebevědomím pracuje prezident s mandátem 2,7 milionu hlasů, které získal. Takovou podporu nemá žádný český politik ani žádná česká politická strana.

Zeman srší dominantním sebevědomím, které mu nechybělo ani v letech, kdy byl brutálním vůdcem českých socialistů v opozici i ve vládě.

Mandát vzešlý z přímé volby tuto jeho politickou charakteristiku znásobil. A prezident si je toho vědom a zjevně si toho užívá. Tahanice o jmenování velvyslanců, spor o jmenování profesorů, testovací pokusy vládnout skrze Senát – to by si jeho předchůdce Václav Klaus nikdy nedovolil. Lze si proto ve světle svým způsobem banálních a povrchních sporů, které si Miloš Zeman uměle vytváří k ovládnutí a uloupení co největšího politického území, představit, jak si bude za rok počínat při sestavování vlády? Navíc ve světle třaskavých problémů české politické scény z posledních dnů bude zajímavé sledovat, jak potenciál vzešlý z přímých voleb prezident Zeman použije. A aby mi bylo dobře rozumět -počínal by si v roli prezidenta jiný úspěšný kandidát jinak?