Podzimní pondělní ráno bývá často samo o sobě dost depresivní, nevlídné a chmury vyvolávající. Pokud se Vám ovšem ještě návdavkem před oči dostane článek s titulkem „KSČM žádá nepromlčitelnost privatizačních afér, staví je na roveň zločinů komunismu“, tak máte zaděláno na opravdu veselý den. Fotografie soudružek Vrzalové, Pěnčíkové a Konečné bok po boku se soudruhy Šimůnkem, Filipem, Ortem a Grospíčem je něco, po čem pracující muži po ránu touží. Slušivé barevné modely focených dam jakoby vypadly z normalizačních sedmdesátých let a jen podtrhují absurditu myšlenek obsažených v textu článku.

Vždy jsem byl zastáncem názoru, že po roce 1989 měla být Komunistická strana postavena mimo zákon. Strana, jejíž členové měli po roce 1948 na rukou krev tisíců politických vězňů a odpůrců režimu. Strana, která se nikdy nevzdala zrůdných myšlenek Marxismu a Leninismu a do dnes se hrdě hlásí k odkazu masového vraha Gottwalda, prostě nemá mít v demokratickém systému místo.