„Stalo se smutným celoevropským trendem považovat institut rodiny za přežitek, nyní se ale k péči o rodinu státy pokorně vracejí, jde totiž o rozpočet“, říká Pavel Svoboda.
Rodina podle něj neznamená ideologický konstrukt, který společnost považuje za společensky schválenou formu soužití. Jde o mnohem víc. Rodina – klasická, nebo složená jako „patchwork family“ – pokud funguje, vytváří základ pro ekonomické přežití státu. Důležité je, aby v ní vyrůstaly dobře vychované děti, schopné převzít společensky žádoucí hodnoty – vztah k práci, ke vzdělání, k tradicím a kultuře, k dnes již zapomenutému pojmu „vlast“, k odpovědnosti za obec a místo kde žiju. Tyto hodnoty se nedají naučit nikde jinde než v rodině – škola v tom rodině sekunduje, ale nemůže ji nikdy nahradit. Pokud rodina jako institut správně funguje, je vítána, podporována a respektována, je stát jako celek schopen ekonomické stability a obrany svých hodnot a svého území.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV