V dnešní době je tento postup prakticky stejný, pouze místo znárodnění se používá zdanění a obviňování kapitalistů z rozsáhlé krádeže daní. Rozumí se tím totéž jako v roce 1948, totiž že peníze, které soukromníci utržili jim nepatří a měly by být odvedeny státu.

Když jsem poslouchal před řadou let premiéra Špidlu jak v ČT pod dozorem asi tak desítek univerzitně vzdělaných redaktorů, redakčních štábů ČT – čili pracovníků, které si platím – jak tvrdí: Dělník zaplatí mnohem víc korun do státního rozpočtu, než podnikatel. Silně mě vadilo, že mnou placení zástupci jen zírali a kývali, ale protože pan Špidla byl vzděláním historik, tak se to dalo vydržet. Ale když dnes poslouchám pana Babiše uznávaného jako nejlepšího podnikatele, který papouškuje stejný nesmysl nedá se to vydržet.

Pro ilustraci uvádím hrubý přehled z účetních dokladů, kde jsem zjistil následující platby „ze zákona“, svou povahou fixní čili nezávislé na tom, jakých tržeb dosáhnu: