Ekologové „straší“, že výsledkem má být v podstatě volná ruka pro výstavbu logistických center a dalších projektů na „zelené louce“, a že v budoucnosti to drasticky ohrozí naší potravinovou bezpečnost. Ve skutečnosti je to rozhodně složitější.  Zákon vychází z něčeho, co se na první pohled může zdát neslučitelné. Totiž z představy, že průmyslu je potřeba pomáhat, a zemědělskou půdu je zároveň nutné chránit.

Krátce připomenu z historie, že před několika lety byla přijata dosti narychlo novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, která drasticky a to na dvaceti nebo třicetinásobek zvýšila poplatek za vyjmutí z fondu. Šlo o jeden z kroků v boji s bujícím solárním byznysem, kdy řada elektráren vyrůstala na polích, protože to bylo pro investory velmi levné. Tehdy byla v jistém  shonu byl přijata úprava zákona, která ale nedopadla jenom na investory do fotovoltaiky, ale na všechny. V praxi se ihned zastavilo jakékoliv vyjímání z půdního fondu, protože při ceně třeba tři tisíce korun za metr se drasticky změnily ekonomické parametry jakéhokoliv projektu.

Dnes se k tomuto tématu konečně vracíme a je velmi dobře, že v novele vyvážené a dosti rozsáhlé. Především přináší řadu nových povinností pro majitele nebo nájemce půdy v souvislosti s ochranou proti erozi. Je zde i mnoho dalších kroků, které by měli ocenit ochránci přírody a všichni, kterým leží na srdci dlouhodobý prospěch venkova a zemědělství . Přesto je novela zákona pod palbou.