Debata o možné EUropské armádě se opět rozhořela nedávno, na základě (úmyslně?) nepřesné interpretace výroku D. Trumpa, který požadoval po členech NATO plnění jejich závazků, což řada z nich (vynakládat na obranu 2% HDP) dlouhodobě neplní. Šlo tedy nepochybně o něco jiného, než o “zrušení” NATO.
Nicméně, abychom si mohli rozebrat důsledky vzniku takové organizace, je nezbytné si osvěžit, co to ta “armáda” vlastně je.
Základních funkcí státu není mnoho, ale jednou z nich je zajištění vnější bezpečnosti státu, k tomu má tedy armádu, zatímco pro zajištění vnitřní bezpečnosti policii.
Existence armády je tedy základním rysem státu, zajišťujícím i jeho hranice a územní celistvost. Z toho také plynou další charakteristiky – jednotné velení, podřízené politickému vedení státu, které má mandát na základě demokratických voleb a tím i vůle občanů dotyčného státu. A samozřejmě občané dotyčného státu tu armádu i tvoří.
V případě navrhované EUropské armády nám tím vzniká hned řada politických i technických problémů. V prvé řadě EU není stát, nemá demokraticky volené politické vedení a hlavně nemá občany, kteří by se s tímto útvarem identifikovali a měli s ním “společenskou smlouvu”.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV