Článek byl převzat z Profilu Ing. Radovan Vích - Vích (SPD) Česko-slovenské vztahy je třeba obnovit
Premiér Petr Fiala (ODS) v nedělním diskusním pořadu OVM prohlásil, že není důvod k obnovení česko-slovenských mezivládních konzultací. Blábol. Nejednat v této mezinárodní situaci se Slovenskem, zejména kvůli postojům vlády Roberta Fica v otázkách migrace či vztahu k Ukrajině, může mít dopady na jednotu Visegrádské skupiny (V4). Odmítání jednání se Slovenskem zároveň oslabuje český vliv v regionální diplomacii, oslabuje to naši pozici ve vztahu k Maďarsku a Polsku, a tím zároveň i v rámci prosazování společných zájmů států V4 na úrovni EU. Se Slovenskem máme dlouhodobé nadstandardní historické vazby, a jejich poškozování může mít dlouhodobé negativní dopady nejen politicky, ale i ekonomicky a kulturně. V rozhodnutí nejednat se Slovenskem není ze strany současné vlády žádná efektivní geopolitická strategie. Tou je naopak diplomatický dialog.
Česko-slovenské vztahy datují staletí, resp. dokonce tisíciletí. Máme podobný jazyk, jsme Slované a moderní verze slovenštiny byla za doby Národního obrození vytvořena s přispěním českých vlastenců. Pak jsme žili ve společném státě – Československu od roku 1918 a velmi úspěšně. Bohužel po revoluci v roce 1989 došlo k jinému vývoji, což mne dodnes mrzí. Po rozdělení Československa 1. ledna 1993 si jeho dosavadní občané museli vybrat jen jedno z těchto občanství. Tím se stalo, že především v ČR zůstalo spousta lidí původně ze Slovenska, ale i naopak. Propojení na úrovních rodin daleko přesahuje propojení s jakoukoli další zemí na světě. Bylo to nejen z toho důvodu, že Češi i Slováci jsou do cca roku narození 1980 přirozeně bilingvní – hlavně pasivně, neboť vysílání v televizi bylo v obou jazycích (a to byla televize sledovaná daleko dřív než teď), podobně noviny, časopisy apod. Tedy jsme si rozuměli a tyto generace si dodnes rozumí.
Pak je zde další faktor. Když šli muži na vojnu, obvykle Čechy, Moravany a Slezany posílali na Slovensko, Slováky zase do Čech, na Moravu, do Slezska. Tím vznikla řada československých rodin, které se pak usazovaly buď v ČR nebo na Slovensku. To je dodnes. Po revoluci zase vzniklo množství česko-slovenských sňatků, nejvíce tím, že řada slovenských mladých lidí odjela studovat do Prahy nebo do Brna na vysokou školu a už tam zůstali, našli si životního partnera.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPráce autora se řídí redakčními zásadami ParlamentníListy.cz.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Přidejte si obsahový box PL do svých oblíbených zdrojů na Hlavní stránce Seznam.cz. Děkujeme.



